Texty

Zásahy na sídlišti v Chanově počítá po stovkách. Pamatuje zbořené domy, bytové skládky i klanové války. Nadpraporčík Pavel Duffek se jen v klidu posadí a u hokejového přenosu začne vyprávět: „Nejvíc mě šokovalo, že existují dětské gangy. Tenkrát pořádaly doslova nájezdy na tamní kulturní centrum. Bylo zkrátka nejlépe vybavené.“ To obecně platí o všem, co město Most na sídlišti buduje. Když v 70. letech vznikal prostor pro ubytování dělníků pracujících v chemickém a důlním průmyslu, socialismus myslel na vše. Kolem několika moderních paneláků postavili komunisté základní i mateřskou školu, prodejnu potravin, hospodu i fotbalové hřiště. Odsunutou část za nově vybudovanou…

Levice je v Česku pod velkým tlakem a její voliči částečně přechází k antisystémovým hnutím, tvrdí politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, specializující se na politický radikalismus a extremismus. Zároveň se podle něj česká společnost výrazně proměnila, může ji ale částečně spojit nový prezident. Je podle vás v tuto chvíli česká společnost rozdělenější než před deseti lety? Společnost byla rozdělená vždycky, i před deseti lety, pouze to nebylo tolik vidět. Bylo méně témat, na kterých se dalo polarizovat. Roztříštěnější teď ale je. Zároveň nejde o dvě skupiny, je jich celá řada na obou stranách spektra. Jak moc…

Z jednoho tábora znělo heslo: „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí!“ Z druhého se ozývala odpověď: „Pohrdáte venkovem, který ale vůbec neznáte!“ Interpretace výsledků letošních prezidentských voleb často sklouzávala k představě, že existuje významný rozdíl mezi hlavním městem a okolím. Oprávněně? „Tento rok volební výsledky už zdaleka nekopírovaly dělení město vs. venkov. Platilo to v roce 2013 a v menší intenzitě i v roce 2018, letos už ne,“ vysvětluje politolog Petr Just. Kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš znovu rozdělili republiku. Zjednodušené členění na vesničany a měšťáky už ale neuspěje. Rozhodla hlavně míra bohatství regionů. Pavel vítězil především v oblastech,…

Z oken obnovené prvorepublikové kavárny Avion se otevírá výhled na Most přátelství – jeden ze symbolů rozděleného Těšína. Právě přes něj dennodenně korzují stovky aut i chodců mezi českou a polskou částí města. A místní se shodují: Hranici už ani nevnímáme. Dvojjazyčné nápisy ulic, jídelní lístky i turistické informace. Pro mnohé zvláštní, pro obyvatele Těšína pochopitelné. „Někdy to musíme vysvětlovat – obzvlášť těm, kteří k nám zavítají z větší dálky,“ přiznává kreativní ředitel spolku Člověk na hranici Stefan Mańka z polského Těšína. Sám vnímá obě části jako jeden organismus. „Jedna půlka bez druhé nemůže normálně fungovat, protože se vzájemně doplňují. V současné době…

Na svahu u Klíčova se pasou ovce a králíci, chovají tu také včely a suší ovoce. Nejedná se však o idylický prázdninový resort, ale humanitární iniciativu Městské části Praha 9. Projekt s názvem Homeless blues je unikátní ve svém provedení. Nabízí lidem, kteří se ocitli bez domova, šanci na opětovnou reintegraci do společnosti. Radnice jim poskytuje ubytování výměnou za úklid přilehlých pozemků. O snaze a navrácení jsem mluvila s radním Městské části Praha 9 Jiřím Janákem. Kdy a jak vznikla myšlenka Homeless blues?Bylo to v roce 2013, když vedoucí odborů pan Morávek, šéf životního prostředí pan Holeček a radní pan Portlík (nynější starosta…

Po škole se scházejí na lavičkách u Alžbětiných lázní nebo relaxují v čajovně. Večer pak zajdou na pár piv do oblíbeného Tipáče a v noci si odskočí na burger „k Amíkovi”. Užívají si v ulicích města chvíle pohody a ryzích přátelství, ale jakmile odmaturují, kompletně zmizí. Proč? Studenti z Karlových Varů totiž nemají možnost dále rozvíjet znalosti získané ze střední školy v rodném kraji. Kamarádství i vztahy rozdělí vzdálenost měst, společné chvilky se z parku přesunou na Instagram. „Tomu chceme zabránit,” zní z úst karlovarských politiků. Debatami o vysoké škole víří náladami v kraji už dlouho, nikdy ale nedošli ke…

Za sametové revoluce cinkal klíči, teď sleduje dezinformátory. Žádné jiné názory nepřipouští a svůj pohled na svět vnucuje všem okolo. I nevinný rozhovor o počasí tak během chvíle může rozdmýchat nepříjemné napětí. „Stydím se o tátových postojích s někým mluvit. Nechápu, jak se mohl tak moc změnit. Je to psycho,“ svěřuje se Martina. Rodin, které se hádají kvůli rozdílnému přesvědčení, v poslední době přibývá. Všechno podle Martiny (na žádost respondentky bylo jméno změněno) spustila uprchlická krize v roce 2015. „Začal řečmi o ‚čmoudech‘. Napůl si dělal legraci. Postupně se ale dostal do spirály konspirací a dneska ani nevěří, že Američané přistáli na…

Tornádo na Moravě či zemětřesení v Turecku a Sýrii. Události, které dokázaly spojit v mnoha ohledech názorově rozdělené Čechy. Mediální pokrytí zajistilo nevídanou vlnu pomoci hned při několika velkých krizích. Stejně důležitá je ovšem i podpora jednotlivců ve složitých situacích, byť její získání je často komplikovanější. Z domova Alena utekla v sedmnácti letech za přítelem. Měli spolu tři děti, on však propadl hazardu a museli se několikrát stěhovat. Během toho se jim narodilo další dítě. „Jednou jsme měli pronajatý baráček, ale přítel nezaplatil nájem, takže nás vyhodili na ulici a museli jsme spát v autě,“ vzpomíná. Následně tři roky bydlela v pražské ubytovně a když od…

Naše mateřština podléhá vlivu cizích jazyků odjakživa. Aktuálně čelí vlně anglicismů, která slaví úspěch především u generace náctiletých. Hrozí, že čeština zanikne? Proč starší nerozumí mladým? Bylo tomu tak vždycky? „Důležitá je snaha domluvit se,“ říká Tereza Klabíková Rábová, lingvistka a vyučující současné češtiny na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Existuje jazyková bariéra mezi generacemi?Částečně ano, ale stále si rozumíme díky tomu, co jazykověda označuje jako pružnou stabilitu. Tedy že jádro vyjádření pořád sdílíme. Neporozumění se týká jen okrajových částí. V našem případě typicky angličtiny v mluvě mládeže. Pokud tam bariéra existuje, viníkem podle mě není jazyk, ale naše neochota…

Kalendářní deska pražského orloje nebo česká Mona Lisa. Národní galerie představuje historicky nejobsáhlejší sbírku Josefa Mánesa, jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 19. století. Expozice s titulem Člověk – umělec – legenda je přímým vyústěním badatelského výzkumu k příležitosti Mánesových dvoustých narozenin. Výstava zahrnuje více než 400 exponátů, které pocházejí z 25 různých soukromých i veřejných sbírek. Mezi uvedenými díly najdeme originál Kalendářní desky pražského orloje, Prapor pražského Sokola i nejdiskutovanější portrét českého malířství 19. století Josefínu, které se přezdívá česká Mona Lisa kvůli tajemnosti ženské předlohy a podobnosti s obrazy renesančních mistrů. Součástí jsou i interaktivní prvky jako třeba tablety…