Kalendářní deska pražského orloje nebo česká Mona Lisa. Národní galerie představuje historicky nejobsáhlejší sbírku Josefa Mánesa, jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 19. století. Expozice s titulem Člověk – umělec – legenda je přímým vyústěním badatelského výzkumu k příležitosti Mánesových dvoustých narozenin.
Výstava zahrnuje více než 400 exponátů, které pocházejí z 25 různých soukromých i veřejných sbírek. Mezi uvedenými díly najdeme originál Kalendářní desky pražského orloje, Prapor pražského Sokola i nejdiskutovanější portrét českého malířství 19. století Josefínu, které se přezdívá česká Mona Lisa kvůli tajemnosti ženské předlohy a podobnosti s obrazy renesančních mistrů.
Součástí jsou i interaktivní prvky jako třeba tablety u děl, u kterých odhalili výzkumníci díky nejmodernější technologii obrazové skici ukryté pod barvou. Poprvé si tak můžete prohlédnout, podle čeho umělec postupoval.
Nudit se nebudou ani děti, pro které Národní galerie připravila stezku, na které nejrůznější aktivity přibližují Mánesovu tvorbu těm nejmladším.
Cílem je také nahlédnout pod vrstvu po desetiletí tradovaných stereotypů, které se s jeho dílem pojí. „Mánes je naprostou legendou. Ačkoliv se za svého života nesetkal s velkým pochopením společnosti, krátce po jeho smrti v roce 1871 začala jeho tvorba formovat a inspirovat další umělce. Potom se jeho dílo a osobnost začíná deformovat v obraze první republiky, který potom dovršuje dezinterpretace jeho díla v pohledu komunistického režimu,“ vysvětlila kurátorka Veronika Hulíková.
Expozice nabízí i rozmanitý doprovodný program jako komentované prohlídky, přednášky i speciální akce jako výtvarné plenéry, čtení Mánesových dopisů či procházky Prahou po malířových stopách.
Kdo byl Josef Mánes?
Josef Mánes byl významný český malíř období romantismu. Narodil se v roce 1820 v Praze a v mládí se učil u svého otce, také malíře. Později studoval na pražské Akademii výtvarných umění, a poté cestoval po Evropě, kde se seznámil se soudobými uměleckými směry.
Jeho tvorba je charakteristická romantickou citlivostí, důrazem na lyrickou atmosféru a intimitu. Maloval především krajiny, portréty a figurální kompozice. Mezi jeho nejznámější díla patří cyklus obrazů Májové noci, Věčný žid či Žižka na Žižkově.
Podílel se také na výzdobě několika budov v Praze včetně Národního divadla. Zemřel v roce 1871 v Praze, ale jeho dílo stále patří k nejvýznamnějším v české malbě.
Jakub Jirásek
