Redakce D

Česká kinematografia sa v posledných rokoch výrazne posúva – opúšťa overené žánrové konvencie, nebojí sa experimentovať a prináša diverzitu tém i prístupov. K pozitívnemu rozvoju českého filmu zásadne prispieva najmladšia generácia, o čom svedčí aj množstvo úspechov nielen v tunajšom prostredí, ale najmä na prestížnych svetových festivaloch. Mladí tvorcovia a tvorkyne dokážu upútať inovatívnymi postupmi, neboja sa otvárať i kontroverznejšie témy, no zároveň vo svojej tvorbe ostávajú autentickí. Predstavujú práve oni nádej pre budúcnosť českého filmu? Nevídaný úspech českej kinematografie Počas tohtoročného festivalu v Cannes, ktorý patrí medzi najprestížnejšie filmové festivaly kategórie A, budú Českú republiku reprezentovať až dva filmy. V rámci súťažnej sekcie…

Stojím pred veľkým zeleným domom v tichej pražskej štvrti Dolní Měcholupy na Prahe 15. Zvonku to nie je ničím špeciálna budova a popri prechádzke by ste si ju pravdepodobne nevšimli. V jej vnútri sa však  odohrávajú príbehy, aké si len málokto dokáže predstaviť. Nachádzam sa pred detským domovom Radost. Na zvončeku na predných dverách je napísané „Zvoňte, prídeme hneď. Ak neprichádzame, nie sme doma.“ Nad nápisom, aký by ste očakávali na dome, v ktorom býva bežná rodina sa pousmejem a zvoním. Po chvíľke mi otvára dvere riaditeľ zariadenia Aleš Sládek, prívetivo ma pozýva dovnútra a zavedie ma do kancelárie.  Skôr rodina než detský domov Po chvíľke…

Měsíce květen a červen jsou spojený převážně s příjemnými věcmi. Venku je teplo, sluníčko svítí, kavárny otevírají své zahrádky a všichni mají po dlouhé zimě lepší náladu. Pro vysokoškolské studenty má tato doba ale určitou nevýhodu. Zkouškové období je totiž v plném proudu a studenti tak v jednom kole. Co jim přináší naději a jak se vypořádávají se stresem rozebralo několik z nich.  „Studium, zejména ve zkouškovém období, klade vysoké nároky na systematickou práci a na samostatnou organizaci času. Duševní činnost si zpravidla vyžaduje hlubokou koncentraci, a to všechno může způsobovat velkou psychickou zátěž,“ informuje nezisková organizace Nevypusť duši, která…

Chodby jsou prázdné, nikde ani noha. Ticho narušuje jenom šum, jenž se zpoza dveří ozývá z tříd. Každá z nich je plná nadšených dětí. Kreslí, tancují, přednášejí, a mnohým ani nedochází, že tvoří budoucnost kultury. „Umění vnímám jako specifický pohled na svět skrze tvorbu. A člověk je z podstaty tvor tvůrčí, umění je tedy nedílnou součástí každého z nás,“ vysvětluje ředitelka mostecké základní umělecké školy (ZUŠ) Romana Pavlíčková. Přestože sama výtvarné umění aktivně vytváří, svoje profesní poslání vidí v jeho výuce. „Vést děti k umění je nesmírně důležité, žiju tím,” dodává „Děti se nebojí objevovat, nebojí se, že něco zkazí. My je odborně…

Tuny vyrobeného oblečení, špatně placená práce dělníků a problémy se životním prostředím – to všechno s sebou nese výroba oblečení. Módní průmysl je druhým největším znečišťovatelem planety. Hledat cesty, jak ho změnit, je složité. Nadějí se mohou stát second handy, i ty mají ale své limity. Jedním z hlavních problémů spojených s oděvním průmyslem je obrovské množství nově vyrobeného oblečení. Módní řetězce nabízejí zákazníkům neustále nové kolekce, rychle se měnící trendy lidi motivují k častým nákupům. Nové triko sebou nese ale mnoho environmentálních i etických problémů. Stále více lidí hledá alternativu k nákupu oblečení v klasických obchodech. Částečným řešením mohou…

Zažitá představa, že injekční výplně botulotoxinem nebo liftingy obličeje vyhledává generace starších dam okolo padesáti let neplatí. „Mám široké spektrum mladých pacientů, které trápí nějaký nedostatek a chtějí ho řešit,“ říká lékařka estetické medicíny Petra Hamáčková. Ač se spoustu lidí za estetické zákroky v dnešní době nestydí, část se naopak velmi stresuje, aby nikdo neodhalil původ jejich vylepšeného vzhledu.  Podle zkušenosti doktorky Hamáčkové zastávají druhý zmíněný přístup lidé navštěvující kliniky na malých městech. Před rokem jednu takovou opustila a přesunula se pracovně do Prahy: „Hlavní město je centrum vzdělanosti. Naši péči vyhledávají ambiciózní, sebevědomí, sečtělí a mladí pacienti, kteří se…

Lidé si vždy budoucnost představovali úplně jinak. Jules Verne byl jednou z výjimek a už na přelomu 19. a 20. století se docela trefil. Předpověděl vynález ponorky, cestování do vesmíru, vysokorychlostní a leteckou dopravu. Takové nápady mohly dokonce lidi inspirovat a posunout vědce určitým směrem. Kdo ví, třeba kdyby někteří konkrétní inženýři raději četli Wellse, už bychom všichni mohli být neviditelní. Ráno bychom vstali, rozhodli se, že nechceme s nikým navazovat kontakt a zahalili bychom se rouškou neviditelnosti. Nebo bychom měli létající auta, letadla poháněna koňmi, mohli bychom pomocí héliových balónů chodit po vodě a doma by nás přivítal robotický pejsek…