Our website use cookies to improve and personalize your experience and to display advertisements(if any). Our website may also include cookies from third parties like Google Adsense, Google Analytics, Youtube. By using the website, you consent to the use of cookies. We have updated our Privacy Policy. Please click on the button to check our Privacy Policy.

Mezivládní klimatická organizace slaví 73 let. Významnou roli hrají i čeští meteorologové

Atmosféra nezná hranice, i proto se před 73 lety státy pod záštitou OSN dohodly na zřízení organizace, která sdílí poznatky z oblasti počasí. Mezi zakládající členy patřilo také bývalé Československo, a i dnes se v ní čeští meteorologové významně angažují. Společně se zahraničními kolegy sledují změny klimatu, zabývají se také povodněmi a suchem. 

Češi se Světovou meteorologickou organizací (WMO) sdílejí například data o klimatických jevech, která pomáhají zpřesňovat předpovědi. „Také nominujeme odborníky do různých komisí, jež se věnují dílčím tématům, ať už v oblasti technické nebo komunikační, ale samozřejmě i klimatologické,” vysvětluje českou roli šéf prognózy ČHMÚ v Ústí nad Labem Martin Novák. 

Prostřednictvím speciálních programů pomáhá WMO členským státům sdílet a porovnávat meteorologická i klimatická data. „Jedná se například o standardizaci měření, mezinárodní výměnu informací i metod zpracování a následnou prezentaci získaných údajů,” říká vedoucí regionálního předpovědního pracoviště Roman Volný.  Klíčová je především komunikace. „Atmosféra hranice nezná. Nerespektuje území daného státu a už vůbec ne to, kdo se s kým kamarádí a kdo naopak ne,” doplňuje kolegu Novák.

Od roku 1950, kdy organizace vznikla, se v postupu předpovědi počasí a zkoumání atmosféry změnilo téměř vše. Rozvinula se třeba radarová a družicová meteorologie. „Od 30. let sice existovaly nějaké matematické postupy. Ty ale nebylo možné vyzkoušet v praxi, protože ještě neexistovala výpočetní technika. Drtivá většina vývoje matematického modelování atmosféry tedy spadá do doby existence WMO,” pokračuje Novák.

Právě technologický pokrok a nové způsoby předpovědi změnily i televizní relace. Na českém území se počasí vysílalo od roku 1961. „Na obsah a kvalitu měly kromě přesnějších a vyspělejších metod získávání meteorologických údajů vliv zejména nově zaváděné analogové a digitální počítačové technologie. Ty umožnily vizuálně bohatší, názornější a srozumitelnější předávání informací,” přibližuje pedagog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Lokšík. 

Světový den meteorologie má každoročně jiné téma, které se věnuje současným otázkám v oblastech meteorologie, klimatologie a hydrologie. Výkonná rada WMO pro letošní rok vybrala „Budoucnost počasí, klimatu a vody napříč generacemi”.

Karolína Šimečková

Čtěte dál