Our website use cookies to improve and personalize your experience and to display advertisements(if any). Our website may also include cookies from third parties like Google Adsense, Google Analytics, Youtube. By using the website, you consent to the use of cookies. We have updated our Privacy Policy. Please click on the button to check our Privacy Policy.

Slovních výpadů vůči novinářům přibývá. Na Slovensku se s nimi setkává téměř každý

Dva ze tří novinářů zažívají výhružky či jinou hrozbu. Zjistil to průzkum slovenského Investigatívného centra Jána Kuciaka ve spolupráci s agenturou AKO. Pětileté výročí tragické smrti mladého reportéra a jeho snoubenky přibližuje nový dokumentární snímek Kuciak: Vražda novináře. I přes zkušenost s tragickou událostí ale žurnalisté terčem útoků zůstávají.

V současné době jsou však výpady zejména verbální – ať už osobní, nebo virtuální. Z dat průzkumu také vyplývá, že je podněcují konkrétní témata, kterými se novináři zabývají, i veřejná vyjádření politiků. Tuto formu zastrašování navíc považuje za ohrožení svobody slova až 85 procent oslovených žurnalistů. K podobným útokům dochází také v Česku.

Příkladem může být napadení Radka Bartoníčka ze serveru Aktuálně.cz či rasistické urážky vůči redaktorovi České televize Richardu Samkovi z loňského 17. listopadu. Oba incidenty řešila policie. Celkové číslo útoků, včetně těch slovních, ale není známo. Na rozdíl od Slovenska totiž neproběhlo v České republice žádné šetření.

Zvýšeného počtu slovních výpadů si všímá Marcela Konrádová z Katedry marketingové komunikace a public relations na FSV Univerzity Karlovy: „Pozorujeme častější vymezování se vůči novinářům, a to především ze strany politických subjektů a politiků, kteří právě staví svou nabídku na nespokojenosti. Je to logické – to je přesně to, co chtějí jejich voliči slyšet – najít viníka všech svých problémů.“

Podle Konrádové je ale důležité vnímat celý kontext současné situace. V důsledku řady krizí dochází k větší polarizaci společnosti. „Lidé chtějí hlavně klid a jistotu a ‚slyší‘ zejména na nabídku populistických sil šířících dezinformace a fake news.“ Proto se mění i rétorika politiků.

Ti se vůči novinářům brání i urážkami, zejména ve vypjatých situacích. „Občas je normální zaútočit, pokud se cítíte zahnaní do kouta,“ říká Anna Shavit ze stejné katedry. „Něco napíšete na twitteru, média to převezmou, chtějí po vás hned vyjádření a často nekladou přesné dotazy. Pokud jste ve stresu, můžete reagovat extrémně.“

Neplatí to ovšem plošně. „Jen na základě několika příkladů lidí, kteří komunikaci nezvládají, nelze vytvářet iluzi, že všichni komunikují špatně.“

Lenka Kuřilová

Kdo byl Ján Kuciak?

  • Ján Kuciak byl slovenský investigativní novinář, bylo mu 27 let. 
  • 21. února 2018 ho zastřelila spolu s jeho snoubenkou neznámá osoba u něho doma.
  • Kuciak vyšetřoval korupci ve vládě a mezi vlivnými podnikateli.
  • Jeho vražda vyvolala vlnu protestů a vedla k pádu tehdejší vlády.
  • Zabijákem byl najatý profesionál.
  • Vraždu objasnila spolupráce slovenské a italské policie.
  • Doposud bylo v kauze odsouzeno pět osob.
  • Kuciakův případ inspiroval vznik nového zákona o ochraně whistleblowerů (informátorů).
  • Na památku Kuciaka vznikl novinářský fond pro podporu investigativního novinářství.
  • Zatím není jasné, kdo si vraždu objednal.

Více k tématu čtěte:

Přistupuje se k nám stejně jako před vraždou Kuciaka, tvrdí investigativní novinářka
Anketa: Jak lidé vzpomínají na novináře Jána Kuciaka

Čtěte dál