V zámeckých zahradách na Běstvinách se hýbe obrovský kompost. V něm žije červ, který se živí strachem, výčitkami i něčím živým. Aby nově příchozí bratři zachovali legendu, budou muset vraždit. „Nápad jsem dostala na zahradě,“ popisuje Anna Bolavá svou nejnovější knihu na prvním ze čtyř setkání autorského čtení. Nominovaní v něm přibližují díla, s nimiž se uchází o Magnesii Literu.
Námět na Vypravěče se jí zprvu zdál jako nesmysl, teď s ním soutěží o cenu za prózu. Bolavá už vyhrála s prvotinou Do tmy v roce 2016, po komorním díle rozpracovala příběh s hororovým nádechem. „V hlavě mi běžela myšlenka, co kdyby si člověk v tom kompostu vyhrabal něco, co tam na něj čeká,“ přibližuje autorka. „Zajímalo mě, jestli jde vypravěč knihy zabít.“
V dosud nejrozsáhlejším románu mísí folkloristické a mytologické motivy opředené legendou s prvky hororu. Vyprávění se postupně tříští a vrství v graficky rozlišených větách. Ty se odlišují kurzívou, modrou barvou i tučným zvýrazněním. Mění se tím i promluvy postav a hlas vypravěče.
Po Bolavé se čtení ujala Jana Šrámková. „Přijde mi lehce bizarní, když se podívám do publika a mám číst knížku pro děti,“ řekla úvodem před ryze dospělými posluchači. Její dílo Fanánek hvězdoplavec vypráví příběh chlapce z chudé rodiny, který se snaží vyrovnat se samotou, protože se mu stýská po tatínkovi, jenž pracovně odcestoval do ciziny. „Knihy pro malé píšu s postojem, že pohádky čte člověk celý život,“ dodává Šrámková. Napsat příběh určený dětskému čtenáři původně neplánovala.
Vizi na sbírku jednadvaceti textů Hebrejky o biblických ženách neměl ani novinář a publicista Jan Fingerland. Vznikla, když shromáždil texty vydávané v rubrice Femme fatale časopisu Reflex. Autor se zabývá politikou Blízkého východu, ale také historií a náboženstvím. To zůstává středobodem při popisu hrdinek od biblické Evy až po Pannu Marii. „Některé postavy jsou známé, jiné méně, a ty další jsem poznával v průběhu psaní,“ upřesňuje. Kromě osudů zkoumá Fingerland i způsob, jak se posunulo v průběhu staletí vnímání těchto žen rabíny, teology nebo malíři.
Poslední představená autorka Anna Sedlmajerová aspiruje v kategorii debut roku. V poetické sbírce básní Bizarrum multiflorum zapojuje další jazyky a dívá se na pozemský život z odvrácené strany. „Použitím latinských a ostatních cizích pojmů chci čtenáře nalákat k tomu, aby se dovzdělal,“ poznamenává začínající básnířka.
Vyhlášení výsledku Magnesia Litera, které patří k prestižním oceněním, letos připadá na 17. dubna. Vysílat jej bude ČT art.
Z Knihovny Václava Havla Lukáš Vaněček
