Texty

Z oken obnovené prvorepublikové kavárny Avion se otevírá výhled na Most přátelství – jeden ze symbolů rozděleného Těšína. Právě přes něj dennodenně korzují stovky aut i chodců mezi českou a polskou částí města. A místní se shodují: Hranici už ani nevnímáme. Dvojjazyčné nápisy ulic, jídelní lístky i turistické informace. Pro mnohé zvláštní, pro obyvatele Těšína pochopitelné. „Někdy to musíme vysvětlovat – obzvlášť těm, kteří k nám zavítají z větší dálky,“ přiznává kreativní ředitel spolku Člověk na hranici Stefan Mańka z polského Těšína. Sám vnímá obě části jako jeden organismus. „Jedna půlka bez druhé nemůže normálně fungovat, protože se vzájemně doplňují. V současné době…

Na svahu u Klíčova se pasou ovce a králíci, chovají tu také včely a suší ovoce. Nejedná se však o idylický prázdninový resort, ale humanitární iniciativu Městské části Praha 9. Projekt s názvem Homeless blues je unikátní ve svém provedení. Nabízí lidem, kteří se ocitli bez domova, šanci na opětovnou reintegraci do společnosti. Radnice jim poskytuje ubytování výměnou za úklid přilehlých pozemků. O snaze a navrácení jsem mluvila s radním Městské části Praha 9 Jiřím Janákem. Kdy a jak vznikla myšlenka Homeless blues?Bylo to v roce 2013, když vedoucí odborů pan Morávek, šéf životního prostředí pan Holeček a radní pan Portlík (nynější starosta…

Po škole se scházejí na lavičkách u Alžbětiných lázní nebo relaxují v čajovně. Večer pak zajdou na pár piv do oblíbeného Tipáče a v noci si odskočí na burger „k Amíkovi”. Užívají si v ulicích města chvíle pohody a ryzích přátelství, ale jakmile odmaturují, kompletně zmizí. Proč? Studenti z Karlových Varů totiž nemají možnost dále rozvíjet znalosti získané ze střední školy v rodném kraji. Kamarádství i vztahy rozdělí vzdálenost měst, společné chvilky se z parku přesunou na Instagram. „Tomu chceme zabránit,” zní z úst karlovarských politiků. Debatami o vysoké škole víří náladami v kraji už dlouho, nikdy ale nedošli ke…

Za sametové revoluce cinkal klíči, teď sleduje dezinformátory. Žádné jiné názory nepřipouští a svůj pohled na svět vnucuje všem okolo. I nevinný rozhovor o počasí tak během chvíle může rozdmýchat nepříjemné napětí. „Stydím se o tátových postojích s někým mluvit. Nechápu, jak se mohl tak moc změnit. Je to psycho,“ svěřuje se Martina. Rodin, které se hádají kvůli rozdílnému přesvědčení, v poslední době přibývá. Všechno podle Martiny (na žádost respondentky bylo jméno změněno) spustila uprchlická krize v roce 2015. „Začal řečmi o ‚čmoudech‘. Napůl si dělal legraci. Postupně se ale dostal do spirály konspirací a dneska ani nevěří, že Američané přistáli na…

Tornádo na Moravě či zemětřesení v Turecku a Sýrii. Události, které dokázaly spojit v mnoha ohledech názorově rozdělené Čechy. Mediální pokrytí zajistilo nevídanou vlnu pomoci hned při několika velkých krizích. Stejně důležitá je ovšem i podpora jednotlivců ve složitých situacích, byť její získání je často komplikovanější. Z domova Alena utekla v sedmnácti letech za přítelem. Měli spolu tři děti, on však propadl hazardu a museli se několikrát stěhovat. Během toho se jim narodilo další dítě. „Jednou jsme měli pronajatý baráček, ale přítel nezaplatil nájem, takže nás vyhodili na ulici a museli jsme spát v autě,“ vzpomíná. Následně tři roky bydlela v pražské ubytovně a když od…

Naše mateřština podléhá vlivu cizích jazyků odjakživa. Aktuálně čelí vlně anglicismů, která slaví úspěch především u generace náctiletých. Hrozí, že čeština zanikne? Proč starší nerozumí mladým? Bylo tomu tak vždycky? „Důležitá je snaha domluvit se,“ říká Tereza Klabíková Rábová, lingvistka a vyučující současné češtiny na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Existuje jazyková bariéra mezi generacemi?Částečně ano, ale stále si rozumíme díky tomu, co jazykověda označuje jako pružnou stabilitu. Tedy že jádro vyjádření pořád sdílíme. Neporozumění se týká jen okrajových částí. V našem případě typicky angličtiny v mluvě mládeže. Pokud tam bariéra existuje, viníkem podle mě není jazyk, ale naše neochota…

Kalendářní deska pražského orloje nebo česká Mona Lisa. Národní galerie představuje historicky nejobsáhlejší sbírku Josefa Mánesa, jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 19. století. Expozice s titulem Člověk – umělec – legenda je přímým vyústěním badatelského výzkumu k příležitosti Mánesových dvoustých narozenin. Výstava zahrnuje více než 400 exponátů, které pocházejí z 25 různých soukromých i veřejných sbírek. Mezi uvedenými díly najdeme originál Kalendářní desky pražského orloje, Prapor pražského Sokola i nejdiskutovanější portrét českého malířství 19. století Josefínu, které se přezdívá česká Mona Lisa kvůli tajemnosti ženské předlohy a podobnosti s obrazy renesančních mistrů. Součástí jsou i interaktivní prvky jako třeba tablety…

Několikametrové batole plazící se vedle nápisu Musoleum upoutá pozornost nejednoho návštěvníka. Sochy miminek umístěné na Žižkovské věži budí rozporuplné reakce přes dvacet let. Teď se jedno z nich nachází i na nově otevřeném muzeu umělce Davida Černého ve smíchovském lihovaru. Veřejnost ho může navštívit od 1. dubna. „Areál byl pětadvacet let rozpadajícím brownfieldem, což nám přišlo jako škoda,“ popisuje Černý. Společně s dlouholetým spolupracovníkem Marcelem Souralem se rozhodli založit galerii, ve které na návštěvníky čekají nejrůznější známé i neznámé autorovy výtvory. V útrobách nejvyšší budovy se původně destiloval alkohol. Místo nádrží teď v pětipatrovém prostoru stojí trabant na sloních nohách…

Do konce volebního období slovenské prezidentky Zuzany Čaputové zbývá jeden rok. Její úspěch významně ovlivnil i sousední Česko. „Pro část společnosti se stala symbolem slušnosti v politice,“ prohlásil politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Většina české společnosti Čaputové důvěřuje (podle průzkumu CVVM z června 2022 je to 60 % Čechů). „Jde především o generaci spíše mladších a liberálních voličů, obvykle těch, kteří měli velmi negativní vztah k Miloši Zemanovi,“ přiblížil Drašar.  Na Slovensku je však častým terčem politiků. „Na rozdíl od vnímání paní prezidentky v Česku, které je kladné napříč celou populací, se její popularita u nás…

Podobizna nejlepšího střelce české fotbalové reprezentace a vedle ní heslo „Nikdy se nevzdávej“. Tak vypadá pamětní list ve formě bankovky vytvořený speciálně k padesátinám Jana Kollera. „Moc si vážím odvahy všech tvůrců. U nás na vesnici už se jí nemohou dočkat,“ řekl. Žádný český fotbalista dosud bankovku neměl. „Zároveň je pro nás speciální ji vytvářet pro živou osobnost. Většinou moc kecají do výroby,“ zasmál se ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka. „Klidně tady můžu skočit pod tramvaj,“ opáčil Koller se smíchem. V oběhu se objeví celkem 1973 kusů, což odpovídá útočníkově roku narození. Návrh zhotovil autor běžných českých bankovek grafik…