Redakce A – 7. stránka

Problém jménem Chanov. Nejhorší zážitek? Dětské gangy, vzpomíná policista

2. 4. 2023Redakce IKSŽ

Zásahy na sídlišti v Chanově počítá po stovkách. Pamatuje zbořené domy, bytové skládky i klanové války. Nadpraporčík Pavel Duffek se jen v klidu posadí a u hokejového přenosu začne vyprávět: „Nejvíc mě šokovalo, že existují dětské gangy. Tenkrát pořádaly doslova nájezdy na tamní kulturní centrum. Bylo zkrátka nejlépe vybavené.“ To obecně platí o všem, co město Most na sídlišti buduje. Když v 70. letech vznikal prostor pro ubytování dělníků pracujících v chemickém a důlním průmyslu, socialismus myslel na vše. Kolem několika moderních paneláků postavili komunisté základní i mateřskou školu, prodejnu potravin, hospodu i fotbalové hřiště. Odsunutou část za nově vybudovanou…

Redakce A, Texty

Děti ze segregovaných škol mají mnohem menší šance na trhu práce, míní odbornice

2. 4. 2023Redakce IKSŽ

Čtvrteční vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, která vyzvala k opětovnému vytváření samostatných školních tříd pro romské děti, odsoudili jako rasistické politici, Romové i vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Na otázku, proč je segregace romských dětí problematická, odpovídá Magdalena Karvaiová, která se svojí organizací Aven Avemca pomáha romským rodinám s výběrem kvalitního vzdělání. https://soundcloud.com/user-948869375/deti-ze-segregovanych-skol-maji-mnohem-mensi-sance-na-trhu-prace-mini-odbornice?si=880855f6f68f438dbcbc1d5576a40f4f&utm_source=clipboard&utm_medium=text&utm_campaign=social_sharing&fbclid=IwAR3RFfsCsiOAwxk2h9olUrWWqkz_KybCfNLGEeKY7wrJaxlzh2Ea6Byc5ds Alena Harciníková

Audio, Redakce A

Rozdělení společnosti umocňují kulturní války a sociální sítě, říká politolog Charvát

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Levice je v Česku pod velkým tlakem a její voliči částečně přechází k antisystémovým hnutím, tvrdí politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, specializující se na politický radikalismus a extremismus. Zároveň se podle něj česká společnost výrazně proměnila, může ji ale částečně spojit nový prezident. Je podle vás v tuto chvíli česká společnost rozdělenější než před deseti lety? Společnost byla rozdělená vždycky, i před deseti lety, pouze to nebylo tolik vidět. Bylo méně témat, na kterých se dalo polarizovat. Roztříštěnější teď ale je. Zároveň nejde o dvě skupiny, je jich celá řada na obou stranách spektra. Jak moc…

Redakce A, Texty

Praha vs. vesnice: Nejhloupější klišé, které se ve společnosti nosí, říká demograf

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Z jednoho tábora znělo heslo: „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí!“ Z druhého se ozývala odpověď: „Pohrdáte venkovem, který ale vůbec neznáte!“ Interpretace výsledků letošních prezidentských voleb často sklouzávala k představě, že existuje významný rozdíl mezi hlavním městem a okolím. Oprávněně? „Tento rok volební výsledky už zdaleka nekopírovaly dělení město vs. venkov. Platilo to v roce 2013 a v menší intenzitě i v roce 2018, letos už ne,“ vysvětluje politolog Petr Just. Kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš znovu rozdělili republiku. Zjednodušené členění na vesničany a měšťáky už ale neuspěje. Rozhodla hlavně míra bohatství regionů. Pavel vítězil především v oblastech,…

Redakce A, Texty

Hranici v Těšíně mažou přátelství i kultura. Rozdělení připomněla pandemie

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Z oken obnovené prvorepublikové kavárny Avion se otevírá výhled na Most přátelství – jeden ze symbolů rozděleného Těšína. Právě přes něj dennodenně korzují stovky aut i chodců mezi českou a polskou částí města. A místní se shodují: Hranici už ani nevnímáme. Dvojjazyčné nápisy ulic, jídelní lístky i turistické informace. Pro mnohé zvláštní, pro obyvatele Těšína pochopitelné. „Někdy to musíme vysvětlovat – obzvlášť těm, kteří k nám zavítají z větší dálky,“ přiznává kreativní ředitel spolku Člověk na hranici Stefan Mańka z polského Těšína. Sám vnímá obě části jako jeden organismus. „Jedna půlka bez druhé nemůže normálně fungovat, protože se vzájemně doplňují. V současné době…

Redakce A, Texty

Spojila i chránila – legenda Hladové zdi

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Říká se, že člověk se začne cítit nesvobodný, jakmile pocítí ve svém životě zdi. Myšleny jsou pravděpodobně spíše zdi hypotetické, ale zaměřme se na zdi fyzické. Zdi mohou chránit, mohou ubližovat. Vězeň cítí stěnu své cely jako něco, co ho dělí od svobody. Strážci vidí vězeňské stěny jako něco, co je dělí od nebezpečí. V průběhu historie vzniklo mnoho ikonických zdí, za dobrých i špatných okolností. Příkladem je dnes již z většiny zbořená Berlínská zeď, která byla symbolem utrpení pro obyvatele Německa a okolních států střední Evropy. Oddělila rodiny od sebe, představovala fyzickou bariéru v cestě za svobodou. Velká čínská zeď, impozantní kolos,…

Foto, Redakce A

Hotel za cenu úklidu. Radní na Praze 9 začleňují bezdomovce zpět do společnosti

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Na svahu u Klíčova se pasou ovce a králíci, chovají tu také včely a suší ovoce. Nejedná se však o idylický prázdninový resort, ale humanitární iniciativu Městské části Praha 9. Projekt s názvem Homeless blues je unikátní ve svém provedení. Nabízí lidem, kteří se ocitli bez domova, šanci na opětovnou reintegraci do společnosti. Radnice jim poskytuje ubytování výměnou za úklid přilehlých pozemků. O snaze a navrácení jsem mluvila s radním Městské části Praha 9 Jiřím Janákem. Kdy a jak vznikla myšlenka Homeless blues?Bylo to v roce 2013, když vedoucí odborů pan Morávek, šéf životního prostředí pan Holeček a radní pan Portlík (nynější starosta…

Redakce A, Texty

Hloupý kraj nevydělává. Spojila nás touha po vzdělání, zní od varských politiků

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Po škole se scházejí na lavičkách u Alžbětiných lázní nebo relaxují v čajovně. Večer pak zajdou na pár piv do oblíbeného Tipáče a v noci si odskočí na burger „k Amíkovi”. Užívají si v ulicích města chvíle pohody a ryzích přátelství, ale jakmile odmaturují, kompletně zmizí. Proč? Studenti z Karlových Varů totiž nemají možnost dále rozvíjet znalosti získané ze střední školy v rodném kraji. Kamarádství i vztahy rozdělí vzdálenost měst, společné chvilky se z parku přesunou na Instagram. „Tomu chceme zabránit,” zní z úst karlovarských politiků. Debatami o vysoké škole víří náladami v kraji už dlouho, nikdy ale nedošli ke…

Redakce A, Texty

Už nevěří ani na přistání na Měsíci. Radikalizace ovlivňuje i vztahy v rodinách

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Za sametové revoluce cinkal klíči, teď sleduje dezinformátory. Žádné jiné názory nepřipouští a svůj pohled na svět vnucuje všem okolo. I nevinný rozhovor o počasí tak během chvíle může rozdmýchat nepříjemné napětí. „Stydím se o tátových postojích s někým mluvit. Nechápu, jak se mohl tak moc změnit. Je to psycho,“ svěřuje se Martina. Rodin, které se hádají kvůli rozdílnému přesvědčení, v poslední době přibývá. Všechno podle Martiny (na žádost respondentky bylo jméno změněno) spustila uprchlická krize v roce 2015. „Začal řečmi o ‚čmoudech‘. Napůl si dělal legraci. Postupně se ale dostal do spirály konspirací a dneska ani nevěří, že Američané přistáli na…

Redakce A, Texty

Mluvčí charity: Češi pomáhají, chtějí ale vědět, kam jejich peníze jdou

1. 4. 2023Redakce IKSŽ

Tornádo na Moravě či zemětřesení v Turecku a Sýrii. Události, které dokázaly spojit v mnoha ohledech názorově rozdělené Čechy. Mediální pokrytí zajistilo nevídanou vlnu pomoci hned při několika velkých krizích. Stejně důležitá je ovšem i podpora jednotlivců ve složitých situacích, byť její získání je často komplikovanější. Z domova Alena utekla v sedmnácti letech za přítelem. Měli spolu tři děti, on však propadl hazardu a museli se několikrát stěhovat. Během toho se jim narodilo další dítě. „Jednou jsme měli pronajatý baráček, ale přítel nezaplatil nájem, takže nás vyhodili na ulici a museli jsme spát v autě,“ vzpomíná. Následně tři roky bydlela v pražské ubytovně a když od…

Redakce A, Texty