Proslul jako jeden z nejvšestrannějších padělatelů umění. Tentokrát však německý malíř a sochař Wolfgang Beltracchi nestaví na cizím příběhu. V prostorách pražského Obecního domu představuje cyklus Božské příběhy, ve kterém nabízí více než devadesát vlastních děl. Návštěvníci si je mohou prohlédnout od 7. května do 27. září, a to i v rámci komentovaných prohlídek se samotným umělcem.
“Není nic, co bych nenamaloval,” uvedl Beltracchi. Fresky se naučil dělat už v patnácti letech, když otci pomáhal při restaurování v kostele. Nyní je dle svých slov schopen za patnáct minut vstřebat a napodobit styl i techniku jakéhokoliv malíře.
“Nedělám nikdy stejnou věc dvakrát. Nesnáším opakování,” řekl. Cokoliv nového podle něj časem ztrácí na zajímavosti. Jeho díla proto nelimituje jen jeden konkrétní styl. “Nechci, aby si někdo řekl: Hele, tohle je Beltracchi,” dodal.
Prahu poprvé navštívil asi před dvěma lety. “Byl jsem tady na výstavě Alfonse Muchy a Tima Burtona,” poznamenal. To ho inspirovalo k uspořádání vlastní expozice. “Nikdy jsem nevystavoval sám. Bude to poprvé a naposled,” žertoval.
Své obrazy si pro výstavu musel půjčit od sběratelů z celého světa. “Nemám u sebe tolik děl. Vytvořím jich tak deset až dvanáct ročně. Jsem umělec, ne pracovník továrny,” poznamenal.
Během tiskové konference dal Beltracchi průchod svým provokativním názorům o talentu, malířských stylech nebo vedení uměleckých škol. “Tvrdí studentům, že si musí najít svůj vlastní osobní styl. To je kravina,” komentoval. Za hloupost označil i posedlost uměleckými styly. “Kašlete na ně,” vyzval.
Wolfgang Beltracchi je považován za jednoho z nejvšestrannějších padělatelů umění v historii. Během čtyřiceti let vytvořil okolo tří set falzifikátů, které přijali experti napříč kontinenty. Velké množství z nich stále koluje mezi galeriemi a sběrateli umění.
Umělci jsou sice vizionáři. Neumí ale cestovat časem
Nikdy nevytvářel kopie existujících obrazů. Místo toho maloval originály, které vydával za znovunalezená díla mistrů. O údajném původu obrazů vymýšleli s manželkou Helene propracované příběhy, nakupovali dobové rámy a fotili starými fotoaparáty důkazy o jejich předchozí existenci.
Odhalila ho až špetka titanové běloby v barvě, kterou použil při tvorbě obrazu Červená malba s koňmi. Domnělý autor, německý expresionista Heinrich Campendonk, měl dílo vytvořit v roce 1914. Pigment tohoto typu se ale začal v malířství používat až ve dvacátých letech.
Tato malá chyba vedla k postupnému odhalení Beltracchiho rozsáhlých podvodů. V roce 2011 byl odsouzen na šest a půl roku za falzifikaci obrazů a k pokutě 35 milionů eur (v té době přes 860 milionů korun, pozn. redakce). Jeho manželce Helene soud udělil čtyři roky vězení. Oba byli nicméně předčasně propuštěni.
Beltracchi sdělil, že ho práce na falzifikátech svým způsobem bavila. “Mnoho mých obrazů už ale dnes stojí víc než ty falešné,” konstatoval. “Nemám už proto potřebu falzifikáty dělat. Zároveň taky nechci jít do vězení,” dodal se smíchem.
Danielle Fohlová
