Lidem na ulici, důchodcům, dětem nebo propuštěným z vězení pomáhají potravinové banky na několika místech v Česku. O jednorázovou pomoc si může říct každý s občanským průkazem, pro pravidelnou pak musí požádat Úřad práce.
Důchodkyně Alena si pro tašku chodí každý čtvrtek do Komunitního centra Louka na Praze 5. Bez pomoci si již život nedokáže představit. „Nejvíce ocením zeleninu nebo pečivo,“ svěřila se pro Redakci IKSŽ. V pracovním životě byla oděvní návrhářkou, teď si s penězi nevystačí.
Podobně je na tom také pětasedmdesátiletý Teodor, který část života strávil jako politický vězeň. „Žít v hladu by nechtěl nikdo. Je dobře, že je taková možnost,“ řekl.
Stejně jako oni si jídlo vyzvedne týdně přibližně 50 lidí, v jiných výdejnách i přes 300. Celorepublikově pak banky pomůžou statisícům. „Jen za minulý rok 430 000 občanům, při povodních dalším 15 000. Shromáždily tak 17 400 tun potravin a drogerie,“ řekl ředitel České federace potravinových bank Aleš Slavíček. V roce 2024 to bylo o 800 tun méně, počet zájemců však zůstal stejný.
Organizace funguje díky obchodním řetězcům, sbírkám, evropským programům či pěstitelům. Potraviny dále putují k dobrovolníkům, kteří je rozdávají dětem i dospělým v nouzi.
Tím zachraňují také produkty, které by se jinak neprodaly. Mezi ně patří nejen ty základní – máslo, chléb, vejce, běžná zelenina –, ale také ochucené nápoje, popcorn, kakao nebo sezónní ovoce. Do rodinných čtvrtí, například do Malešic, řetězce darují plenky, výživu, mléko nebo zubní pasty. Největšími přispěvateli jsou Albert a Tesco.
Zhruba 60 % darů končí právě u rodin, a to převážně u matek samoživitelek. Pro ně banky plánují výdejní boxy, které budou otevřeny nepřetržitě.
Patricie Švejcarová
