Více než milion Čechů se rozhodl zapojit do kampaně Suchej únor, která poukazuje na problémy spojené s alkoholem a jeho omezením. Lidé, co se zúčastnili, ale přiznávají, že abstinence a odmítnutí skleničky není jediné, co musí řešit. Nátlak, ať se napijí a nekazí partu, je ve společnosti velmi častý, a proto se raději uchylují k výmluvám a záminkám, proč si nedají.
Například učitelka na základní škole Simona uvedla, že při oslavě kamarádky musela důvody, proč nepije, vymýšlet. „Zalhala jsem, že mi ještě nedoběhla antibiotika, abych nemusela poslouchat řeči kolegyň, že jsem suchar,“ řekla Simona. S odlišnou zkušeností se setkal Pavel, jehož rozhodnutí okolí přijalo bez problému. „V byznysu je typický tlak na skleničku po jednání nebo uzavřené smlouvě, avšak kolegové i obchodní partneři mé rozhodnutí respektovali,“ svěřil se ředitel firmy.
Spoluzakladatel kampaně Suchej únor Petr Freimann dodal, že takový jev ve společnosti skutečně existuje. „Ideálním stav by vypadal tak, že pro člověka by bylo ve společnosti stejně legitimní pít i nepít,“ přiznal. Jedno z řešení, které nabízí, může působit až lehce terapeuticky. „Nebýt ovce v davu vyžaduje odvahu a možnou konfrontaci s okolím,“ komentoval pro redakci IKSŽ.
Tento názor však nesdílí bývalý primář oddělení závislostí pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích Karel Nešpor. Ve vyjádření pro redakci uvedl, že ve slušné společnosti stačí říct: alkohol zásadně nepiju. Pokud je to problém, má každý svobodu v tom vybrat si přátele a prostředí, ve kterém chce trávit čas.
Oba se však shodují na pozitivním efektu měsíční abstinence. Domnívají se, že i lidé, kteří během Suchého února nesplní svůj cíl stoprocentně, pocítí i po šesti měsících zdravé návyky a psychickou pohodu.
Právě zdravotní a psychické benefity jsou jedním z motivátorů, proč s 28denním půstem začít. Podle Karla Nešpora může člověk už po měsíci pozorovat lepší duševní výkon, kvalitnější spánek, více energie a lepší sebeovládání vůči jiným nezdravým návykům.
Klára Duroňová
