Třicítku zavádí nejedna evropská metropole, i v Praze se organizace 30 pro Prahu snaží tematiku zpopularizovat. V Bruselu je již přes tři roky třicet základní rychlostí, jsou s ní řidiči spokojeni nebo chtějí návrat ke starým normám.
Rušná a náročná doprava byla jedním z problémů belgického hlavního města mnoho let. Schaerbeek, belgická městská část, jako první upozorňovala na problém spojený s dopravou. Vysoké počty smrtelných zranění dovedly vedení městské části k zavedení třiceti km/h.
Pokles smrtelných nehod je nejvýraznějším argumentem pro snižování rychlosti. Z výzkumu asociace Austroroads vychází, že při rychlosti padesát km/h mají chodci pětkrát vyšší riziko smrti než při nehodě ve třiceti km/h. I v případě dopadu na řidiče automobilů a spolujezdce jsou rozdíly čísel nezanedbatelné, riziko vážného zranění nebo smrti je ve vyšší rychlosti čtyřicet pět procent a v nižší pouze patnáct.
Zavádění plošné třicítky nebylo v Bruselu pouze legislativní změnou. Celkovou vizí bruselské dopravy je projekt mobility „Good Move“, který má měnit pohled obyvatel města na dopravu. Motivuje k ekologičtějším volbám, jako je hromadná doprava, jízda na kole či chůze pěšky.
Město se těmto změnám také musí přizpůsobovat, jak potvrzuje ministryně pro dopravu v Bruselu Elke van den Brandt. Jednoduše pokud je lidem omezena možnost cestovat autem, musí se zlepšit cyklostezky, či rozšířit síť hromadné dopravy. Po třech letech od zavedení změn je v Bruselu až o dvacet pět procent méně aut a zároveň o třetinu více lidí volí cyklodopravu.
Ministryně Van den Brandt nechce vyloučit z města veškeré vozy, ale snížit jejich počet. „V Bruselu je spousta nevyužitého prostoru mimo ulice. Pokud tam umístíme auta, získáme tím na ulicích spoustu místa,“ řekla pro magazín Politico.
Not so „Good Move“
Projekt má i svá negativa a odpůrce, v červnu se v hlavním městě Belgie sešlo až na dvě sta protestujících proti projektu „Good Move“. S hlavní myšlenkou snížení hluku, emisí a rychlosti většina souhlasí. Nesouhlasí však s kroky, které město podniká.
Lidem chybí parkovací místa blízko jejich domovů. Také jsou zasaženi ti, kteří bydlí v okolí hlavních dopravních tahů, kde platí vyšší rychlost a kvůli omezením ve městě je volí více řidičů. V těchto místech tedy naopak od zbytku města hluku i znečištění vzduchu přibývá.
Značný je také nárůst nehod se zraněním v Bruselu, za rok 2022 byly čtyři tisíce osm set zraněných, což je nejvíce od počátku měření před třinácti lety. Po zavedení třiceti km/h se počet nehod a zraněných snížil, výrazně ale data ovlivňila pandemie, která v dobu zavedení držela většinu obyvatel doma. Po uklidnění situace se začalo více lidí dopravovat na skútrech či kolech. S tím také souvisí až alarmující čísla zraněných cyklistů, vzrůst nehod o 170 % oproti předešlým rokům je však potřeba doplnit informací, že ve městě přibylo o 300 % cyklistů.
I když je tento trend očekávatelný, je potřeba nadále dopravní situaci uklidňovat, Brusel je k tomu zavázán účastí v projektu Vize nula. Dosáhnout cíle nula smrtelných či vážných nehod v dopravě musí do roku 2030. Do projektu je zapojena i Praha. Důkazem, že třicítka napomáhá snížení nehodovosti je, že sedmdesát pět procent vážných nehod v Bruselu bylo na silnicích s rychlostí padesát km/h a více.
V Praze zatím jen protesty
Primátor Bohuslav Sobotka (ODS) a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) se s protestujícími z organizace 30 pro Prahu sešli, politici chtějí hlavně ukončit blokace dopravních tahů spojené s protesty. Debata však k žádným dalším reálným krokům nepostoupila, a tak plánují iniciativy v protestech pokračovat. Svoboda pro Deník N řekl: „Cyklostezka je ostatně pojem, který do města vůbec nepatří.“ Potom se není co divit, že primátor nepodporuje zavedení třicítky ani úpravy města pro lidi.
Negativní postoj k protestům nemají jen politici, ale také Pražané. Podle výzkumu NMS Market Research to tak vidí šest z deseti obyvatel hlavního města. Pozitivně na ně nahlíží zhruba dvacet procent lidí.
„Pro někoho možná překvapivě ale data ukazují, že i přes negativní postoj k protestům Poslední generace by Pražané chtěli automobilovou dopravu regulovat,“ komentuje výsledky spoluautor výzkumu Michael Bouška. „Mezi lidmi ale není shoda na tom, jak konkrétně auta omezit,“ dodává.
Za největší problémy spojené s dopravou považují lidé velké množství aut, zácpy, časté opravy silnic, či parkování. Naopak mnohem méně lidé kritizují městskou hromadnou dopravu. Praha se totiž dlouhodobě umisťuje na nejvyšších pozicích v ohledu kvality a dostupnosti MHD. Měla by tak velmi dobrou pozici při zavádění třiceti km/hod. Na debaty má Zastupitelstvo hlavního města Prahy ještě polovinu svého mandátu.
Aiko Šotola
