Our website use cookies to improve and personalize your experience and to display advertisements(if any). Our website may also include cookies from third parties like Google Adsense, Google Analytics, Youtube. By using the website, you consent to the use of cookies. We have updated our Privacy Policy. Please click on the button to check our Privacy Policy.

Ukrajinci oslaví Velikonoce, budou se péct pasky a barvit krashenky

Pro křesťany jsou Velikonoce ještě důležitějším svátkem než Vánoce. V České republice už skončily, na ty ukrajinské ale čas teprve nastává. Některé zvyky jsou v obou kulturách stejné, jiné se zásadně liší.

Důvodem letošního posunutí pravoslavných Velikonoc o týden je juliánský kalendář. Ten byl sice v 16. století nahrazen kalendářem gregoriánským, některé pravoslavné církve ale juliánský kalendář nadále využívají. Letos tedy začínají pravoslavné oslavy až 24. dubna.

Velikonoce se na Ukrajině řeknou Velykden neboli Velký den a podobně jako u nás připadá první den Svatého týdne na neděli. Zatímco my ji nazýváme Květná neděle, na Ukrajině se jmenuje Vrbová neděle. „Vrbová je proto, že se v tento den žehná pomocí ratolestí. Původně byly palmové na památku ratolestí, které lidé položili před Ježíše Krista, když vjížděl do Jeruzaléma. Protože ale u nás žádné palmy nerostou, začaly se používat vrbové. A tak Vrbová neděle dostala své jméno,“ objasnila redakci IKSŽ Yevuska Stepanyshyna, původem Ukrajinka, která žije v Česku.

Dalším významným dnem je Čistý čtvrtek, který je věnovaný úklidu domácnosti. Také se peče velikonoční paska, sladké slavnostní pečivo, jehož tradice sahá až do pohanské historie Ukrajiny. Na Strastný pátek se projevuje úcta zemřelému Ježíši. Ve stejný den se začínají barvit vajíčka. Způsobů barvení je hodně a každá rodina má vlastní tradici. Obecně se dělí do dvou kategorií, na pysanky a krashenky. Pysanky, jejichž název pochází z ukrajinského slovesa pro psaní „pysaty“, jsou ekvivalentem českých kraslic, zatímco krashenky jsou obarveny potravinářským barvivem nebo slupkami z cibulí.

V neděli a pondělí chodí věřící do kostela na bohoslužbu, kam nosí košík plný pasky, obarvených vajíček a jídla. Kněz následně požehná příchozím i jejich košíkům, které si po bohoslužbě rodiny odnesou domů. Jídlo z košíku využijí při rodinných hostinách oslavujících Kristovo zmrtvýchvstání.

Zatímco v Česku patří k Velikonocům neodmyslitelně pomlázka, na Ukrajině takový zvyk vůbec neznají. Místo toho muži polévají ženy vodou nebo na ně stříkají voňavku. S ukrajinskými Velikonocemi se pojí také zajímavá hra ťukání vajíček, kterou hrají děti na hostině. „Celá hra spočívá v tom, že se snažíte svým natvrdo uvařeným vejcem ve skořápce rozbít cizí vajíčko tak, abyste nerozbili své vlastní. Cílem hry je být poslední, kdo stojí s nerozbitým vejcem,“ řekla redakci Ukrajinka žijící v Česku Vita Semalit.

Nikola Kobzová

Čtěte dál