Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve čtvrtek 15. dubna uvedl na veřejné on-line debatě o Národním plánu obnovy (NPO), že v horizontu 10 let do České republiky přijde z nového evropského fondu až 964 miliard korun. Z toho v nejbližších šesti letech 192 miliard formou grantů.
Peníze by měly české ekonomice pomoci se vypořádat s dopady pandemie COVID-19 a přispět do inovací zejména v oblasti digitalizace. O NPO se kolem poledních hodin jednalo také v Poslanecké sněmovně.
Podle vicepremiéra Karla Havlíčka je Národní plán obnovy dobře připravený: „Uzavřel se tak maraton stovek setkání s jednotlivými svazy, platformami, občany. Nebyl v posledních letech dokument nebo plán, který by byl více diskutován na veřejné úrovni, než je Národní plán obnovy.“
Investice především do digitalizace a životního prostředí
V rámci veřejné debaty Havlíček představil šest základních pilířů NPO. Podle plánu se bude investovat do digitalizace, infrastruktury a zelené transformace, vzdělávání, podpory podnikatelů, výzkumu a do zdraví obyvatel. Na základě nových kritérií EU musí jít alespoň 20 % všech zdrojů na digitalizaci a 37 % na nástroje, které pomohou plnit klimatické cíle.
„Národní plán obnovy pro Českou republiku znamená v příštích šesti letech přibližně 172 miliard korun, které dostaneme formou grantů. Nad to si ČR může vzít ještě dalších 405 miliard korun ve formě půjček. A my zvažujeme, že si nějakou část ve formě půjček vezmeme, abychom zrealizovali, co nejvíce požadavků,“ uvedla na zmiňované debatě náměstkyně sekce hospodářské politiky a podnikání Silvana Jirotková.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula připomněl během svého vystoupení český národní závazek – stát se do roku 2050 bezuhlíkovou ekonomikou. Celkový náklad na takovou tranzici by se mohl vyšplhat až k 10 biliónům korun. Podle něj je v této souvislosti částka 172 miliard korun nízká a měli bychom myslet na to, kam ji budeme směřovat.
Navýšení Národního plánu o 10% rezervu
Vláda se nakonec rozhodla navýšit Národní plán obnovy o desetiprocentní rezervu na necelých 191 miliard korun. Učinila tak po jednání s Bruselem. Karel Havlíček o tom dnes mluvil na plénu Poslanecké sněmovny: „Tohle není nic úplně výjimečného, je to i po diskuzi s kolegy z Evropské komise, ostatní země si tam rovněž dávají vyšší částku, než která je určená v dotaci.“
Havlíček také sdělil, že nelze vyjít vstříc všem zájemcům, protože by nedošlo k naplnění zamýšlené vize. „To znamená vize sebevědomé země zakládající si na přidané hodnotě, na inovacích, na vědě, výzkumu, chytrých řešení a založené na tom, že zde nebudeme budovat výrobu, průmysl, produkty a služby v oblasti založené na kvantitě, ale kvalitě.“
Ministerstvo průmyslu a obchodu na NPO pracuje od konce léta 2020. Nyní se plán nachází v meziresortním připomínkovém řešení. Evropské komisi by měl být předložen ke schválení 30. dubna. Postup však ve Sněmovně kritizuje opozice, která navrhuje prodloužit o pět týdnů termín pro předložení Evropské komisi.
Jakub Planka, Praha
