Redakce A

Dubaj se v úterý stala obětí rekordních dešťů, které ochromily metropoli. Voda zaplavila ulice, doprava kolabuje a úřady důrazně varují občany před pohybem venku. Letiště muselo kvůli záplavám dočasně zastavit provoz, čímž uvízly tisíce cestujících. Počasí přišlo ze sousedního Ománu, kde způsobilo velké povodně už před pár dny. Silné deště, které v Dubaji napršely během úterý, dosáhly 142 milimetrů, čímž překonaly průměrný roční úhrn. Podle státní tiskové agentury WAM byly deště v zemi nejsilnější za posledních 75 let. V zemi prší zřídka, zejména v chladnějších měsících, a mnoho silnic a dalších míst proto není odvodněno, což při silnějších deštích vede…

„Ty vážně uklízíš záchodky?“ ptá se jedna z postav pana Hirajamy v nejnovějším snímku Wima Wenderse s názvem Dokonalé dny. Uklízeč toalet se usměje a prostě přikývne. Wenders v Dokonalých dnech, které běží v českých kinech od dubna 2024, sleduje rutinu pana Hirajamy. Skrze ni divákům ukazuje krásu v maličkostech a kouzlo všednosti. Režisér měl přitom původně pouze zdokumentovat nové toalety v městské čtvrti Šibuja. Nakonec o nich ale za pouhých sedmnáct dní natočil celovečerní film, který si letos vysloužil i oscarovou nominaci za cizojazyčný snímek. Když Wimovi Wendersovi přišel v roce 2022 dopis od vedoucích projektu Tokyo Toilet, kteří jej zvali na prohlídku nových veřejných záchodků v Tokyu,…

Nedostatek pitné vody je stále častější. Mohou za to klimatické změny, nárůst populace i větší spotřeba. Lidé by tak měli podle odborníků s tekutinou lépe nakládat a k některým činnostem využívat například dešťové srážky. Češi v roce 2021 spotřebovali průměrně 93,2 litrů vody na osobu za den. Nejvíce jí lidé využívají na osobní hygienu a splachování toalet. Problémem ale může být netěsnící potrubí nebo protékající záchod, kvůli kterému mohou domácnosti ztratit 150 až 2000 litrů denně. Až 95 procent lidí podle studie společnosti Water UK podceňuje spotřebované množství tekutiny. Zhruba pětina osob uvedla, že za den použijí méně než 20…

Na Zemi je více než 1500 sopek, z toho každý rok 50 až 70 z nich exploduje a vyhrne množství roztavených hornin. Sopky ale nacházíme i mimo naši planetu a ne vždy je tvoří právě horniny. „Když máte látku, kterou v pevné fázi začnete zahřívat, tak máte možnost vytvořit jiné, exotičtější formy vulkanismu,“ vysvětluje pro Redakci IKSŽ planetární vulkanolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Jako příklad zmiňuje kryovulkanismus, který se nejčastěji spojuje s vodou. Obrovské množství vody v tekutém skupenství na Zemi pravděpodobně způsobuje pohyb litosférických desek. Je voda tak významným hybatelem sopečných jevů i mimo naši planetu?Na…

,,Rád jezdím v autech s majáčky a taky pomáhám lidem a obci,” říká Jan Petrželka (23). Pracuje jako záchranář na anesteziologicko resuscitačním oddělení v nemocnici Hořovice. Jeho největším koníčkem je ale dobrovolničení u hasičů. I tam využije vědomosti ze svého oboru. ,,Hasiči nejsou o tom, že jen někam přijedou a uhasí oheň a zase odjedou. Jsou mnohem komplexnější. I když většinou životy nezachraňujeme, musíme umět poskytnout první pomoc. Právě k té členy naší jednotky školím já.” Kde jako hasič působíš?Jsem člen sboru i jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Bavoryně. Sbor spíš pořádá různé akce jako jsou plesy nebo Čarodějnice pro…