Redakce A

Několikametrové batole plazící se vedle nápisu Musoleum upoutá pozornost nejednoho návštěvníka. Sochy miminek umístěné na Žižkovské věži budí rozporuplné reakce přes dvacet let. Teď se jedno z nich nachází i na nově otevřeném muzeu umělce Davida Černého ve smíchovském lihovaru. Veřejnost ho může navštívit od 1. dubna. „Areál byl pětadvacet let rozpadajícím brownfieldem, což nám přišlo jako škoda,“ popisuje Černý. Společně s dlouholetým spolupracovníkem Marcelem Souralem se rozhodli založit galerii, ve které na návštěvníky čekají nejrůznější známé i neznámé autorovy výtvory. V útrobách nejvyšší budovy se původně destiloval alkohol. Místo nádrží teď v pětipatrovém prostoru stojí trabant na sloních nohách…

Do konce volebního období slovenské prezidentky Zuzany Čaputové zbývá jeden rok. Její úspěch významně ovlivnil i sousední Česko. „Pro část společnosti se stala symbolem slušnosti v politice,“ prohlásil politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Většina české společnosti Čaputové důvěřuje (podle průzkumu CVVM z června 2022 je to 60 % Čechů). „Jde především o generaci spíše mladších a liberálních voličů, obvykle těch, kteří měli velmi negativní vztah k Miloši Zemanovi,“ přiblížil Drašar.  Na Slovensku je však častým terčem politiků. „Na rozdíl od vnímání paní prezidentky v Česku, které je kladné napříč celou populací, se její popularita u nás…

Podobizna nejlepšího střelce české fotbalové reprezentace a vedle ní heslo „Nikdy se nevzdávej“. Tak vypadá pamětní list ve formě bankovky vytvořený speciálně k padesátinám Jana Kollera. „Moc si vážím odvahy všech tvůrců. U nás na vesnici už se jí nemohou dočkat,“ řekl. Žádný český fotbalista dosud bankovku neměl. „Zároveň je pro nás speciální ji vytvářet pro živou osobnost. Většinou moc kecají do výroby,“ zasmál se ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka. „Klidně tady můžu skočit pod tramvaj,“ opáčil Koller se smíchem. V oběhu se objeví celkem 1973 kusů, což odpovídá útočníkově roku narození. Návrh zhotovil autor běžných českých bankovek grafik…

Představte si, že si na malý papírek napíšete vaše nejniternější tajemství, které nechcete s nikým sdílet. Něco, co je intimní a velmi zraňující. Následně si papírek nalepíte na občanku, kde ho uvidí všichni. Recepční v hotelu, paní na poště i váš zaměstnavatel. „Nepříjemné? Přesně tohle zažívám na denní bázi,“ popisuje Lenka Králová z lidskoprávní organizace Trans*parent. Přijde vám to šílené? „Mně taky, ale já mám do dneška mužskou občanku, která absolutně nesouzní s tím, jak vypadám,“ odtajňuje problémy, kterým musí jako trans žena v České republice čelit. „Mám hodně známých, kteří nechodí k volbám, protože je to pro ně potupné.“…

Denně obdrží stovky nadávek. „Zmlátím tě, zneužiju a pak konečně zabiju,“ říká anonymní komentář. Festival Jeden svět letos představil mrazivý dokument Mizogynie v digitálním věku. Příběhy žen, které se rozhodly nemlčet a bojují za větší bezpečí na sociálních sítích. Na oplátku se ale bojí o svůj vlastní život.  „Ženy se stávají vlivnějšími a mnoho mužů se rozhodlo, že to už je příliš,“ tvrdí italská politička Laura Boldriniová. Záběry jejího výstupu v Poslanecké sněmovně střídá koláž s useknutou hlavou. „Pojďme poslat za Boldriniovou někoho, kdo ji znásilní, třeba se pak na nás bude znovu usmívat,“ napsal na Twitter starosta Matteo Camiciottoli.…

Nastupoval za Dortmund i Anderlecht, v pražské Spartě se ovšem Jan Koller neprosadil. „Až v Belgii se psychicky osvobodil a fotbal si užíval,“ vzpomíná dlouholetý parťák Václav Budka. Historicky nejlepší střelec české reprezentace ve čtvrtek 30. března slaví 50. narozeniny. Co se vám jako první vybaví, když se řekne jméno Jan Koller?Vybaví se mi pohádkový příběh. A taky kamarád, se kterým jsem zažil hodně věcí, na hřišti i mimo něj. Poprvé jste se setkali ve Spartě. Jak na vás tenkrát působil?Přesně si pamatuju, když poprvé vešel do kabiny, tak jsem v něm viděl sebe. Oba jsme přišli ze druhé ligy…

Sál najednou zmlkne. Není slyšet smích ani šepot, jen tichý hlas básníka Miloše Doležala, který předčítá z nejnovější sbírky Jana bude brzy sbírat lipový květ. V ní se loučí s manželkou, jež před necelými dvěma roky náhle zemřela. Odmlčí se, zhluboka se nadechne a otočí list. „Texty vznikaly bezprostředně, většinou v probdělé noci nebo v polosnu,“ přibližuje na druhém ze čtyř autorských čteních v Knihovně Václava Havla. Spisovatelé na nich představují díla nominovaná na Magnesii Literu. Se sbírkou se Doležal uchází o cenu za poezii, vydat ji ovšem chtěl především pro své děti a blízké. V útlé knížce vzpomíná na…