Redakce IKSŽ

„Všechno je možné, když máte dostatek odvahy.“ Tak zní citát britské autorky J. K. Rowlingové, proslulé především díky sedmidílné řadě knih o Harry Potterovi. Co když je to ale v našem případě přesně naopak? Jaké to je nemít dostatek odvahy? Množství odvahy každého z nás se promítá do mnoha aspektů našich každodenních životů. Máme-li jí dostatek, tak si to však často vůbec neuvědomujeme. Pro někoho může představovat určitou odvahu už jen to, když ráno sedne do auta a vyrazí na silnici mezi ostatní vozidla. Pro jiného může jistou míru odvahy vyžadovat například mluvit před větším počtem lidí, třeba ve škole. Pro dalšího…

„K prvnímu kontaktu s alkoholem velmi často dochází v rodině,“ říká Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Protialkoholní prevenci zaměřené na rodiny se přesto nevěnuje tolik prostoru. Příběhy Emila Kordy, který se třicet let potýkal se závislostí, a sester Veroniky a Nely Neubauerových, jež vyrůstaly s matkou alkoholičkou, na to chtějí upozornit. Čtyřicet procent Čechů rizikově pije, střední úroveň problémů s alkoholem má alespoň čtvrtina. Uvádí to výzkum Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který se uskutečnil v roce 2021. „Není to hrůzostrašné číslo, ale individuálně má velký dopad,“ reaguje adiktolog Miroslav Barták…

V České republice se ve věznicích k začátku května nacházelo téměř 19 200 osob. Po propuštění přichází období jejich znovuzačlenění do společnosti. To se ovšem podaří jen části z nich. Za mříže se vrátí alespoň jednou za život zhruba 70 procent prvovězněných. Jednou z neziskových organizací, která pomáhá se začleněním bývalých odsouzených, je Mezinárodní vězeňské společenství. O překážkách propuštěných osob promluvila pro redakci IKSŽ mentorka a koordinátorka postpenitenciární péče (tedy následné a systematické péče, pozn. red.) Lenka Hellerová z Mezinárodního vězeňského společenství. V České republice je mírně přes 19 tisíc vězňů, v rámci Evropské unie to je druhý nejvyšší počet na 100 tisíc obyvatel. Co stojí za těmito…

Žáci osmých a devátých tříd z městské části Praha 1 představili osudy jedenácti místních pamětníků. Vyvrcholil tak projekt organizace Post Bellum s názvem Příběhy našich sousedů. „Musíme dát prostor lidem, kteří to prožili na vlastní kůži,“ připomněl ve čtvrtek 5. května ředitel organizace Mikuláš Kroupa na slavnostní prezentaci na Staroměstské radnici. Projektu se zúčastnilo jedenáct žákovských týmů z Prahy 1. Některé zpracovaly příběhy pamětníků událostí 20. století do rozhlasové nebo audiovizuální reportáže, další tvořili animace nebo komiks. Ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa upozornil na přetrvávající význam těchto vzpomínek pro společnost. „Putin velmi dobře ví, jak sehrát komedii o tom, že Evropa je…

„Nesmíme se bát říct, že se mají sídliště zaplňovat,“ řekl ve čtvrteční debatě Ne / Bezpečné sídliště ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek. Česká společnost je podle něj v otázce zaplňování sídlišť příliš negativní. Řešením by byla iniciativa politiků. Podle pražského předsedy hnutí ANO Ondřeje Prokopa část developerů své návrhy dostatečně neprobírá a nekomunikuje. „Měli bychom se shodnout na tom, že i sídliště je něco, kde se může dál stavět,“ řekl Kadeřábek. Třetina obyvatel Prahy žije podle Kadeřábka právě na sídlištích. Developeři podle jeho slov v současné době čelí tomu, že jsou sídliště majetkově rozdrobená. „Aby se sídliště mohlo nějak zásadně…

Poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL) ve čtvrtek zorganizovala diskusi u kulatého stolu na téma Jak se nyní žije seniorům v České republice i v celé Evropě. Účastníci kladli důraz na to, že senioři jsou rozmanití lidé s různými potřebami. Stejně jako ostatní věkové skupiny se chtějí sociálně vyžívat a být aktivní součástí společnosti. Délka dožití je v České republice 82 let pro ženy a 76 let pro muže, ovšem délka zdravého dožití je skoro o 20 let nižší. Tato hodnota ukazuje věk, do kterého lidé průměrně žijí, než je v životě začnou výrazně omezovat civilizační choroby jako metabolická onemocnění nebo srdeční…

Ústavní činitelé, pamětníci i váleční veteráni se ve čtvrtek 5. května sešli před budovou Českého rozhlasu, aby uctili výročí Pražského povstání z roku 1945. Ve svých projevech kromě připomínky historických událostí hovořili především o válce na Ukrajině. Na památku padlých obránců Prahy a připomínku jejich hrdinství položili politici před budovou rozhlasu věnce. Před historickou budovou rozhlasu se při příležitosti 77 let od významného dne konce druhé světové války setkali například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nebo slovenský velvyslanec Rastislav Káčer. Informační válka v…