Česká republika se umístila v žebříčku svobody médií za rok 2025 na 11. místě, oproti minulému roku se propadla o jednu příčku. Zprávu zveřejnila nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). „Poprvé v historii indexu se umístila více než polovina zemí ve dvou nejhorších kategoriích,“ říká Pavol Szalai, ředitel pražské pobočky RSF.
V tabulce svobody médií se nejlépe umístily země, které se na předních příčkách objevují tradičně. První bylo Norsko, druhé Nizozemsko a třetí Estonsko, na opačném konci skončila Eritrea, která dopadla hůře než Severní Korea.
Ze zemí EU je problematická například situace v Maďarsku, jenž se umístilo na 74. místě, oproti loňsku se propadlo o 6 pozic. Proti tamním novinářům vyvíjela vláda Viktora Orbána tlak. „Začali o mě tvrdit, že jsem ukrajinský agent,“ prohlásil maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi. Ve svých textech mapoval ruský vliv v Budapešti.
„Posledních deset let posílal Orbán rozkazy, co říkat, jaká témata otevírat a která ne,“ vysvětluje Panayi. Varuje také před přenosem „know-how“ autoritářů, jak omezovat média. Jmenoval například setkání poslance Jindřich Rajchla (PRO) s maďarským ministrem zahraničí Petrem Szijjártóem. „Rajchl byl jeden z autorů zákona o neziskových organizacích, jenž by poté mohl omezovat i média,“ sdělil. „V České republice však Česká televize a Český rozhlas nabízejí excelentní služby,“ ocenil tuzemská média. Vláda se nicméně chystá změnit systém financování veřejnoprávních médií, což kritizuje opozice i někteří mediální experti.
V ohrožení jsou podle kritiků veřejnoprávní média také v Litvě. Tamní vláda v čele se sociálními demokraty totiž připravuje zákon, který by omezil jejich nezávislost. Proto vyšli Litevci v sobotu 25.4. demonstrovat, podle televize LRT jich na protest přišlo kolem 30 tisíc.
„Téměř polovina voličů (litevské – pozn. red.) sociální demokracie podporuje protesty. Musejí návrh stáhnout,“ řekla generální ředitelka Litevského rozhlasu a televize (LRT) Monika Garbačiauskaitė-Budrienė. „Jsem však zklamaná ze soukromých médií, chtějí situace využít ve svůj prospěch, aby publikum veřejnoprávních médií přešlo k nim. Nevěří totiž, že by hrozil scénář Maďarska,“ doplnila.
Index svobody tisku sestavuje RSF již 23 let. Při jeho tvorbě zohledňuje bezpečnost novinářů, což zahrnuje nejen útoky a vraždy, ale také výhružky. Zabývá se i tím, jestli zákony v zemích chrání svobodu tisku a nelimitují novinářskou práci. Mezi další kritéria patří i ekonomická situace mediálního trhu, či vnímání společnosti.
Jakub Horváth
