Pro českou společnost je druhý měsíc v roce obdobím abstinence. Kampaň Suchej únor se již tradičně pokoušela přivést a podpořit co nejvíce lidí, aby se vzdali alkoholu. To se ale ne vždy ve společnosti setkává s pochopením, což může tuto výzvu komplikovat.
Motivovat k měsíci bez alkoholu se již po čtrnácté pokusila kampaň Suchej únor, která se snaží poukázat na problémy spojené s jeho konzumací. Ačkoli ze statistik vyplývá, že spotřeba alkoholu v Česku klesá, patří tuzemsko mezi světovou špičku.
Letos se více než milion Čechů se rozhodl využít nejkratší měsíc ke změně svých návyků. Lidé se často potýkají se sociálním nátlakem, a uchylují se tak k výmluvám a záminkám, proč sklenici odmítnout.
Například učitelka na základní škole Simona uvedla, že při oslavě kamarádky musela důvody, proč nepije, vymýšlet. „Zalhala jsem, že mi ještě nedoběhla antibiotika, abych nemusela poslouchat řeči kolegyň, že jsem suchar,“ řekla Simona. S odlišnou zkušeností se setkal Pavel, jehož rozhodnutí okolí přijalo bez problému. „V byznysu je typický tlak na skleničku po jednání nebo uzavřené smlouvě, avšak kolegové i obchodní partneři mé rozhodnutí respektovali,“ svěřil se ředitel firmy.
Spoluzakladatel kampaně Suchej únor Petr Freimann dodal, že takový jev ve společnosti skutečně existuje. „Ideálním stav by vypadal tak, že pro člověka by bylo ve společnosti stejně legitimní pít i nepít,“ přiznal. Jedno z řešení, které nabízí, může působit až lehce terapeuticky. „Nebýt ovce v davu vyžaduje odvahu a možnou konfrontaci s okolím,“ komentoval pro redakci IKSŽ.
Tento názor však nesdílí bývalý primář oddělení závislostí pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích Karel Nešpor. Ve vyjádření pro redakci uvedl, že ve slušné společnosti stačí říct: alkohol zásadně nepiju. Pokud je to problém, má každý svobodu v tom vybrat si přátele a prostředí, ve kterém chce trávit čas.
Oba se však shodují na pozitivním efektu měsíční abstinence. Domnívají se, že i lidé, kteří během Suchého února nesplní svůj cíl stoprocentně, pocítí i po šesti měsících zdravé návyky a psychickou pohodu.
Právě zdravotní a psychické benefity jsou jedním z motivátorů, proč s 28denním půstem začít. Podle Karla Nešpora může člověk už po měsíci pozorovat lepší duševní výkon, kvalitnější spánek, více energie a lepší sebeovládání vůči jiným nezdravým návykům.
Klára Duroňová