Our website use cookies to improve and personalize your experience and to display advertisements(if any). Our website may also include cookies from third parties like Google Adsense, Google Analytics, Youtube. By using the website, you consent to the use of cookies. We have updated our Privacy Policy. Please click on the button to check our Privacy Policy.

Vzdělávací kurzy jsou efektivnější než kontrolní rámy, říká bezpečnostní poradce Univerzity Karlovy

Systém varovných zpráv i příprava na lockdown nebo evakuaci. To jsou jedny z kroků, kterými se Univerzita Karlova chystá prohloubit bezpečnost na Filozofické fakultě. “Naším hlavním nástrojem je zvýšit znalost skrz školení a nácvik,” řekl ve středu expert pro ochranu měkkých cílů Zdeněk Kalvach, který nyní pro univerzitu sestavuje plán ochranných opatření.

Při vstupu do hlavní budovy Filozofické fakulty ochranku ani rentgenová zařízení nepotkáte. Namísto kontrol se chce univerzita totiž vydat cestou kurzů, díky kterým se studenti a zaměstnanci naučí správně postupovat v různých scénářích, a efektivně tak zvládat krizové situace. “Pokud bychom šli první cestou, byli bychom nešťastní – my chceme udělat něco pro bezpečnost, a ne akutní pocit nebezpečí,” vysvětlil Kalvach.

“Opatření, která navrhujeme, jsou v určitém úhlu pohledu kontroverzní, protože koncepci ochrany univerzitních objektů orientujeme nikoliv na to, abychom zastavili průchod nebezpečných osob a předmětů, zároveň ale dávají maximální důraz na to zvládnout situaci co nejbezpečněji,” doplnil.

Namísto bezpečnostních rámů a namátkových kontrol se chce univerzita vydat cestou kurzů, díky kterým se studenti naučí efektivně zvládat krizové situace.

Oproti takzvaným “tvrdým cílům” jako jsou třeba letiště, totiž není podle Kalvacha možné kontroly na univerzitě uskutečnit. “Filozofická fakulta je historická budova a na takové zásahy není připravena. Je to výsledek studie o bezpečnosti, která ukazuje, že opatření, která by se použily při vstupu, jako je prohledávání zavazadel a osob, nelze zrealizovat,” zdůraznil. Efektivní cestu naopak vidí ve vyškoleném personálu, který by místo přímého zásahu dokázal vyhodnotit signály hrozby a selektivně prověřovat podezřelé situace.

Vedle cvičných evakuací ze školy či naopak lockdownu je podle experta zásadní v takových situacích zajistit, aby se k studentům informace o hrozbě dostala co nejdříve. S tím by mohl pomoci zejména Krizový informační svolávací systém (KISS), který umožňuje stisknutím jednoho tlačítka rozeslat varovné zprávy.

Budování ochranného systému se netýká pouze Filozofické fakulty, ale všech objektů Karlovy univerzity včetně studentských kolejí a menz. Podle Kalvacha tak budou nový systém sestavovat i s ohledem na různorodost budov: “Požární ochrana sice nařizuje evakuační východy atd., my ale chceme jít nad rámec a naučit se budovy školy používat.”

Například na Filozofické fakultě lze tímto způsobem využít zamykací místnosti a patra, které mohou studenti použít k úkrytu. “Nyní procházíme místnost po místnosti. Následně zpracujeme studii a ujasníme, co by byly nejvhodnější technické prvky, aby se dala místnost bezpečně zavřít,” popisuje Kalvach.

Nakonec je ale podle experta zásadní, aby k bezpečnosti školy přispěli i sami studenti a zaměstnanci: “Důležité je pracovat na vlastní fyzické i psychické odolnosti, komunikovat a všímat si svého okolí.” Na Filozofické fakultě v loni v prosinci student školy zastřelil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 studentů zranil.

Autor: Eva Závadová

Čtěte dál