Our website use cookies to improve and personalize your experience and to display advertisements(if any). Our website may also include cookies from third parties like Google Adsense, Google Analytics, Youtube. By using the website, you consent to the use of cookies. We have updated our Privacy Policy. Please click on the button to check our Privacy Policy.

Jak to bylo s Gottem, co všechno nevíme o ruce a jaké hrdinky najdeme v současné české literatuře? Série autorských čtení představují možné výherce literární soutěže Magnesia Litera

V knihovně Václava Havla se ve středu večer potkávají čtyři nominovaní. Tři autorky a jeden autor, kteří patří k desítkám tuzemských spisovatelek a spisovatelů majících možnost vyhrát 21. ročník knižních cen Magnesia Litera. Vybrané umělce představuje série čtyř autorských čtení s volným vstupem pro veřejnost.

Magda Garguláková, nominována za knihu pro děti Ruka – kompletní průvodce, hned na úvod publikum vtahuje do příběhu vzniku knihy. ,,Dává mi smysl tvořit o věcech, které jsou obyčejné a bereme je jako samozřejmost. Mám ráda, když se na ně můžeme podívat ze všech uhlů pohledů,” vysvětluje. Publikaci tvoří například přehled o tom, jak člověk své ruce využívá, seznam slavných ruk nebo také rady, co s rukama určitě nedělat. Text doplňují ilustrace Vítězslava Mecnera a zde autorka, ve spolupráci s grafikem, do knihy ukryla odkazy pro pozorného čtenáře – například na slavný Rembrandtův obraz nebo dílo Marcella Duchampa.

Z debutu Chlapec s rybí hlavou, rozsahem útlé, leč obsahem hutné knihy, čte autorka Eliška Beranová. Příběh se zaměřuje na návrat ženy do jejího rodného města, kde vzpomíná na dětství a dospívání. ,,Taky pocházím z malého města, z Bruntálu. K napsání knihy mě inspirovala víkendová návštěva. Každá budova ve mně vyvolávala vzpomínky a musela jsem se s tím nějakým způsobem vypořádat. Město přímo neuvádím, nechtěla jsem ho očerňovat, protože ho mám velmi ráda. Vtipů o Bruntále je už tak hodně,” směje se Beranová. Melancholická nálada a nostalgie jsou v textu doplněny lyrickými opisy a tvoří jedinečnou atmosféru.

,,Kniha je to depresivní, nebo spíš temná. Snažila jsme se ale i o vtipné pasáže, nebo aspoň věty,” popisuje další spisovatelka Kateřina Rudčenková svou novelu Amáliina nehybnost. Autorka napsala dílo s autobiografickými prvky a osobitým jazykem. Sama přiznává, že právě proto je pro ní těžké o textu mluvit, původně ho totiž chtěla vydat pod pseudonymem. Vznikla ale velmi osobní zpověď vyprávějící příběh hrdinky, která v životě zažívá mnoho náročných, ale i povznášejících momentů.

Také hudební publicista Pavel Klusák měl pocit, že je potřeba odvyprávět, nebo spíš převyprávět jeden příběh. ,,Pamatuji si, když byl Karel Gott v novinách každý den. Legenda, že jde o někoho výjimečného, přetrvala. Měl jsem pocit, že ten příběh jde vypovědět i jinak,” objasňuje vznik knihy. Čtenáři si v jeho knize mohou přečíst jiný příběh zpěváka, než na jaký byli dosud zvyklí. Časově se rozpíná od 50. do 90. let a i když autor přiznává, že jeho názor je skeptický, nejde o nenávistní knihu, ale o silný příběh československé hudební hvězdy a vývoje popové hudby.

Tereza Spáčilová

Čtěte dál