Our website use cookies to improve and personalize your experience and to display advertisements(if any). Our website may also include cookies from third parties like Google Adsense, Google Analytics, Youtube. By using the website, you consent to the use of cookies. We have updated our Privacy Policy. Please click on the button to check our Privacy Policy.

Co znamená pro studenty zdražení knih o 15 %?

„Zdražování“ – slovo, které je nyní slyšet ze všech stran. Neustále se na nás valí zprávy, že se zdraží pohonné hmoty, bydlení, energie, potraviny a všechno další na, co si vzpomenete. Predikovat, kolik, co bude stát je v současnosti vlastně nemožné. Celý svět se ještě nevzpamatoval z pandemie koronaviru a už se rozhořel konflikt na Ukrajině. Jediné, co momentálně víme, je, že si nejspíše za spoustu věcí budeme muset připlatit. A mezi tímto zbožím se nachází i knihy.

Oproti například benzínu zatím nakladatelství nemusejí zdražovat tak moc, přesto se reakcím na vyšší náklady nevyhnou. „Ceny knih jsme museli zvýšit o 10-15 %, důvodem byl především dramatický růst cen papíru a tisku,“ uvedl Radek Štěpánek za nakladatelství Host. Toto v praxi znamená, že zákazník do knihy, která loni stála 300 korun, musí nyní investovat zhruba o 40 korun více. „Ceny knih až do nedávna dlouhodobě stagnovaly, takže vzhledem k růstu mezd nejsou ani nyní nějak extrémně drahé,“ namítá Štěpánek. Zároveň dodává, že v současné situaci se kvůli válce v Evropě, epidemii a rostoucí inflaci ceny mohou dále rychle měnit.

Nové trendy mezi čtenáři mladé generace

Dříve se zastánci papírové formy knih báli, že s nástupem digitalizace nahradí tištěnou formu publikací spíše elektronická. Ukázalo se však, že tento trend, který můžeme vidět u médií, kde většina lidí přehoupla na internet, mezi knižními čtenáři neplatí. Velká část, i mladých lidí, stále nedá dopustit na pocit držet knihu při čtení fyzicky v rukou.

Více než e-knihy se momentálně rozjíždějí tzv. internetové antikvariáty. Největší platformy, které tuto služby v Česku nabízejí, jsou Reknihy a Knihobot. Obě fungují na principu cirkulární ekonomiky a lidé sem mohou nosit knihy na prodej a zároveň si objednat levnější, tzv. druhé ruky, publikace než v běžných knihkupectvích. Zákazníci si na konceptu knižních secondhandů cení hlavně nižší ceny a ekologičtější přístup. Většina vyzpovídaných studentek (pozn. redakce rozhovory s nimi se nacházejí na konci článku) uvádí právě tyto důvody, proč se pro ně Reknihy a Knihobot staly jedním z primárních míst, kde knihy nakupují. Do budoucna je možné, že klasická knihkupectví zažijí velký odliv zákazníků právě k těmto společnostem.

Jak řeší situaci s dražšími knihami studenti?

Jedna ze skupin, na kterou dopadají vyšší ceny knih, jsou studenti vysokých škol. Ti čtou, jak pro zábavu, tak povinnou literaturu, jež se pojí se studiem. Existují sice zdarma univerzitní knihovny, ale na vybrané tituly bývá někdy dlouhá čekací lhůta a student si například nemůže danou učebnici nechat po celý semestr.

Na otázky ohledně finanční situace a možnostem při nakupování knih odpovídají Nela, Sofie, Bára a Gabriela.

Nela, 21 let

Nela studuje ve druhém ročníku Vysoké školy ekonomické v Praze, pracuje jako brigádnice v kavárně, kde si měsíčně vydělá zhruba 6 tisíc korun. Jejím dalším příjmem jsou 2 tisíce korun od rodičů. Knihy si může dovolit nakupovat jednou za 2-3 měsíce. Jedná se především o knížky pro zábavu, kuchařky, seberozvojové tituly a učebnice, které ale často kvůli vysoké ceně nakupuje v „secondhandových knihkupectví“ nebo si je půjčuje.

Sofie, 20 let

Sofie letos nastoupila do prvního ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy, brigádou si vydělá průměrně 5 tisíc korun měsíčně. Čtení byl vždycky její velký koníček a nyní to při studiu považuje za vhodnou formu relaxace a je ochotna do knih investovat své peníze. Dříve nakupovala až mezi dvaceti a třiceti knihami za rok, nyní se pohybuje spíše kolem deseti.

Bára, 20 let

Bára je stejně jako Sofie od letošního roku nově vysokoškolačkou. Navštěvuje obor tlumočnictví/překladatelství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Čtení je pro ni únik od reality a zároveň nutností ke studiu. Proto je ochotna část ze svého příjmu 8 tisíc měsíčně věnovat několikrát do roka právě knihám.

Gabriela, 23 let

Gabriela momentálně dokončuje bakalářské studium na Vysoké škole ekonomické. Za měsíc si vydělá zhruba 15 tisíc korun a většinou si koupí jednu až dvě knihy za měsíc. Četba pro ni znamená zábavu a únik od reality nebo naopak rozšiřování znalostí, proto vyhledává hlavně detektivky a seberozvojové knihy.

Pociťujete nějak průběžné zdražování knih? (Pokud ano, jak na něj reagujete?)

Nela: „Zlehka ho pociťuji, více si rozmýšlím, jestli si danou knihu mohu dovolit.“

Sofie: „Trochu, ale ne výrazně. V poslední době si knihy více půjčuji, než kupuji, ale nesouvisí to přímo se zdražováním.“

Bára: „Ano, knihy už kvůli tomu tolik nekupuji a raději si je půjčuji v knihovně.“

Gabriela: „Ano, reaguji tak, že často vyčkávám na nějaké slevové akce, nebo si bohužel koupím knih méně.“

Přemýšleli jste kvůli zdražování přejít na alternativní formy knih? (audioknihy, e-knihy…)

Nela: „Volím tištěné knihy, protože se neumím soustředit na čtení z displeje nebo poslouchání mluveného slova bez sledování textu.“

Sofie: „Upřímně, ani ne. Mám doma i čtečku, ale nejvíce mi vyhovují klasicky tištěné. Má to zkrátka něco do sebe.“

Bára: „Nesnáším e-knihy, potřebuji papír.“

Gabriela: „Ne, jsem věrná papíru.“

Nakupovali jste někdy v „secondhandových knihkupectvích? (př. Knihobot, Reknihy…)

Nela: „Ano, nakupuji zde hlavně učebnice a povinnou literaturu do školy.“

Sofie: „Jojo, jinde už ani skoro nenakupuji. Je to levnější a ekologičtější.“

Bára: „Ano, hlavně učebnice.“

Gabriela: „Ne, nakupuji jen v klasických knihkupectví.“

Je pro Vás velký rozdíl zdražení o 15 %? (např. místo 300 Kč bude kniha stát 340 Kč)

Nela: „Rozdíl to pro mě je, ale zatím ne tak velký, aby mě vyloženě odradil od nákupu.“

Sofie: „Ano.“

Bára: „Ano, vnímám to a už i pár desítek korun mě nutí přemýšlet, jestli si knihu koupím, nebo ne.“

Gabriela: „Ano, jak jsem již zmínila, využívám raději knihy ve slevě.“

Máte nějaké knihy, které musíte nakupovat nezbytně? (např. kvůli škole, práci, samovzdělávání…)

Nela: „Potřebuji knihy ke studiu, ale pokud to jde, tak využiji knihovny, popřípadě pak již zmíněné internetové antikvariáty.“

Sofie: „Ano, některé učebnice do školy bohužel nakupovat musím, protože je potřebuji mít doma a nestačí mi pouze výpůjční doba knihovny na jeden měsíc.“

Bára: „Musím si koupit povinnou literaturu do školy, kterou využiji po celou dobu studia a nelze ji neustále půjčovat v knihovnách.“

Gabriela: „Ano, někdy potřebuji knihy do školy, momentálně jsem kupovala literaturu k bakalářce.“

Dáváte často knihy jako dárky? Pokud ano, myslíte, že další zdražování by Vás od toho mohlo odradit?

Nela: „Hlavně rodina ode mě dostává knihy hodně. Například k Vánocům kupuji vždy třeba dvě nebo tři pro každého člena. Zdražování by mě asi přimělo jich koupit méně, ale úplně bych od toho neopustila.“

Sofie: „Ano, dávám je poměrně často a myslím, že zrovna u dárků by mě to neodradilo, pokud by cena nebyla nějak enormní.“

Bára: „Stále ano, ale už ne tolik jako dřív, protože je to teď nákladnější. Na Vánoce koupím maximálně tři knihy jako dárek.“

Gabriela: „Dávám a myslím si, že vyšší ceny mě od toho neodradí.“

Máte nějaké oblíbené knihkupectví, nakladatelství, spisovatele, které záměrně podporujete?

Nela: „Vyloženě ne, ale když se mi líbila publikace nějakého autora, tak si koupím spíš další od toho stejného.“

Sofie: „Spíše ne.“

Bára: „Mám oblíbená knihkupectví, především Luxor a Dobrovský. Ze spisovatelů je to Milan Kundera.“

Gabriela: „Nejčastěji pořizuji četbu v Luxoru.“

Co je pro Vás nejdůležitější při nákupu knihy?

Nela: „Nejvíce asi obsah a žánr knížky. Také určitě obal, i když to nerada přiznávám. A nakonec samozřejmě cena.“

Sofie: „Cena.“

Bára: „Cena a vzhled knihy. Případně překlad a rok vydání.“

Gabriela: „Mám ráda, když je kniha psaná nějak odlišně, originálně. A pak samozřejmě vybírám i podle přebalu.“

Kolik peněz jste ochotni zaplatit za jednu knihu?

Nela: „Ideální mi připadá 200 až 300 korun za titul, více než 450 už bych nedala.“

Sofie: „Záleží dost na konkrétním titulu, ale přes 400 už mi za jednu knihu připadá moc.“

Bára: „Hranice je kolem 400 korun. Ale za velký slovník nebo encyklopedii jsem ochotná si připlatit i více.“

Gabriela: „Do 500 korun jsem ochotná zaplatit.“

Na odpovědích studentek je patrné, že pro skupinu, která má průměrně příjmy v rámci jednotek tisíc, je i menší zdražení knih rozdíl. Přesto zatím ceny papíru a tisku nedosáhly tak závratné úrovně, že by se pro ně staly nedostupnými. Bohužel nikdo není schopen predikovat aktuální vývoj zdražování nákladů, protože i tento trh bude zcela jistě ovlivněn válkou na Ukrajině.

S největší pravděpodobností ceny i nadále porostou a studenti budou ještě více muset rozlišovat, které knize dají přednost, a zda si nelze vystačit s některými učebnicemi vypůjčenými z knihovny.

Ema Polívková

Čtěte dál