Na téma války na Ukrajině a historie obou válčících národů ve čtvrtek debatovali historik David Svoboda, etnolog Ondřej Klípa a specialista na postsovětský prostor Jan Šír. Ti se v prostorách Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy shodli na tom, že ruský prezident Vladimir Putin ve své dezinformační kampani oproti předchozím letům paradoxně polevil a již se výrazněji nesnaží zakrývat svou přímou agresi. Jeho sympatizanti tak šíří jen recyklované fráze o denacifikaci a demilitarizaci, které jsou podle Svobody „slabým odvarem toho, co bylo před 8 lety“ po anexi Krymu.
Šír, který konflikt předpokládal ještě před jeho eskalací, zmínil, že u Čechů došlo k znovuobjevení Ukrajiny. Otázkou však je, jak dlouho budeme v podpoře jednotní. Prohlásil ale, že „to, čeho jsme svědky, není nic překvapivého“ a „že jsme tyto signály nebrali na váhu, kterou si zasloužily, je pouze naše chyba.“ V online hovoru z Jerevanu také promluvil o „whataboutismu“ ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který podobně jako nacisté vymýšlí imaginární problémy, aby jimi překryl reálný zločin, který Rusko páchá.
Odborníci naznačili i možnosti, které mohou nastat po ukončení konfliktu. Pokud Rusko válku vyhraje, mohlo by se pokusit „demontovat“ Ukrajinu a na východní straně Dněpru vytvořit protektorát. Ten však bude mít problémy s ozbrojeným odporem podporovaným západem i legitimním ukrajinským státem na druhé straně řeky. Naopak jediným pozitivním scénářem pro Ukrajinu je obnova celistvosti a suverenity státu i s Krymem a separatistickými oblastmi. To by muselo být doplněno potrestáním strůjců války a odstraněním Putina od moci. Válka je však podle Šíra strategickou prohrou pro Rusko již nyní.
Ruské ambice tvrdě odsoudil Klípa, který řekl, že „představy o tom, že Rusko má historický nárok na Ukrajinu jsou mylné“ a minimálně tři mocnosti by si aktuálně mohly činit historický nárok na území Ukrajiny. Podle něj je taky nutné se začít ptát na to, kde chtějí žít živí, ne mrtví a paušálně podobnou logiku odmítnout.
Debaty se zúčastnil i ukrajinský student, který přítomným přiblížil situaci, ve které se octli jeho kyjevští kamarádi. Každý den se jich ptá, zda jsou ještě naživu, zatímco oni v hlavním městě Ukrajiny staví barikády a zásobují ty, kteří v Kyjevě i přes ostřelování zůstali.
Čtvrtá debata z cyklu East-European Forum proběhla osm dní po začátku Moskvou nazývané „speciální vojenské operace“ na území Ukrajiny. Ta si podle ukrajinských zdrojů vyžádala 9 tisíc obětí na straně Ruska a život vzala i 2 tisícům civilistů. Data však nelze nezávisle ověřit a Rusko přiznává jen 498 obětí ze svých řad.
Filip Vokoun
