Česká populace čelí nárůstu pacientů s depresí, odborníci se obávají možného zhoršení. Nově totiž přibývají i nemocní z řad mladých dospělých. Koronavirus nás staví do situací, které mnohdy nedokážeme ovlivnit, což je jeden z hlavních spouštěčů duševních onemocnění.
Probíhající pátý ročník Týdne mozku Akademie věd ČR po dvou letech opět přináší informace o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědě. Hlavními pilíři festivalu jsou tradičně popularizační přednášky od předních českých odborníků v oboru teoretických i klinických neurověd. „Dnes je na programu například přednáška Mozek, neurony a chování aneb vesmír v naší hlavě od 16 hodin, kterou si připravil profesor Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu AV ČR. Zítra ve 14 hodin ve své přednášce pak profesor Vladimír Beneš pohovoří o neurochirurgii a o víkendu si mohou čtenáři vyzkoušet různé kvízy nebo online testy a zhlédnout filmy s tématikou mozku,“ zve mluvčí festivalu Lenka Heroldová. Vystoupil i ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl s příspěvkem Neurobiologie deprese. Právě deprese je v současné pandemické situaci velmi aktuální téma. Hovořilo se o tom, co ji způsobuje a jaký vliv mají na nemoc současná opatření.
V české populaci se podle statistik ústavu počet pacientů liší v závislosti na pohlaví a více postihuje ženy. Pacientek je v populaci 5-10 %, zatímco pacentů 2-3 %. Věk, ve kterém deprese u většiny propukne, se naopak u obou kategorií shoduje. Jedním z nejvýznamnějších faktorů vzniku deprese je, mimo genetické předpoklady, nepochybně stres. Ve spojitosti s tím používají odborníci termín „naučená bezmocnost“, tedy stav, ve kterém jedinec nedokáže kontrolovat vývoj událostí a upadá do stavu bezmocnosti a demotivace. „Jedná se o termín odvozený z experimentů na zvířatech, jejichž situace byla modifikována tak, že byla zvířata vystavena elektrickým šokům a nemohla mít vliv na únik z dané situace,“ vysvětluje Höschl. Stejný princip převádíme i na člověka.
Podobný vzorec nárůstu stresu a neovladatelnosti situace sledujeme aktuálně i s pandemií koronaviru. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že v souvislosti s rozšířením nemoci covid-19 a protiepidemických opatření vzrostl v květnu 2020 výskyt duševních onemocnění u dospělé populace ČR téměř na 30 %. A podle jejich posledního výzkumu z listopadu 2020 neklesá, odborníci naopak upozorňují na další možná zhoršení. „Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidíme u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky – přišli o práci, museli si zkrátit úvazek nebo mají minimální příjem,“ dodává psychiatr Petr Winkler, který se dlouhodobě zabývá výskytem duševních onemocnění v populaci. To potvrzují i data Ministerstva vnitra. „Z výzkumu dopadu koronaviru na telefonických krizových linkách jasně vyplynula narůstající potřeba psychické podpory a krizové pomoci u široké veřejnosti. Mnohé linky důvěry zaznamenaly strmý nárůst počtu hovorů a nemohly obsloužit všechny volající,“ uzavírá vedoucí psychologického pracoviště Štěpán Vymětal.
Anna Portešová, Praha
